Vytisknout

Betynka 7/2010 - Stát se tak dítkem

Napsal Zdeňka.

Kéž bych byla dítětem! Protože věřím, že by mě to dlouho a hodně bavilo.


710

"Maminko, já bych chtěla mít hezký hnědý voči jako ty!" ovinuly se mi jednoho letního večera kolem krku dvě neuvěřitelně špinavá osmiletá chapadýlka. "A já bych chtěla mít tvoje modrý oči a aby mi narostly dlouuuhý blond vlasy na takový chytrý hlavičce, jako máš ty," láskyplně oplatím své ratolesti kompliment. Na pokračování a slzu dojetí však nedojde.

"Tak jo, beru, výměna, ale tu chytrost si s dovolením nechám," racionálně uzavře večerní idylu Andrejka. Reakce mě nenapadla ani po deseti obligátních minutách a v podstatě ani teď, kdy píšu tento řádek, si nejsem jistá, jak to myslela.

"Mamíí, ploč nejsem chlapeček? Plotože nemám pindíka? A nedá se pšišít? Jehlu už mám!" Jestli JE o něco v rodičovství postaráno, tak je to permanentní STŘEH. Fyzický i mentální. Majíce předškolní potomky zjistíte, že jste mistry ve zdolání jakékoli vzdálenosti, a to v rekordním čase. V dialogu s jinou, dospělou osobou zároveň stačíte sledovat trasu, rychlost a v ideálním případě i záměr vámi milovaného potomka a popřípadě zabráníte i nejhoršímu. Nejhoršímu z vašeho pohledu ovšem. Vděk opravdu nečekejte, téměř vždy zkazíte báječnou zábavu.

Přiznám se, že mi někdy role "vychovatele a záchranáře" trochu vadí a bohapustě dětem ten bezstarostný život závidím. Jen si to představte - ráno vstanete a jdete si hrát do školky, zpíváte, malujete, tancujete, hrajete si na zahradě nebo jdete na procházku, případně jdete plavat nebo do divadla, pak následuje svíčková a hají! Jdete si spinknout. Tuto část programu dne by ve svém současném režimu nejvíce ocenil můj muž. Jako malý si na polední spaní navykl a pozdější násilné přerušení tohoto zvyku dodnes považuje za zločin páchaný na lidstvu. No, a po spaní máte nějakou tu svačinku a zase si hrajete a hrajete, až přijdou rodiče, celí natěšení, a pokud jste dítko chytré a máte je v malíku (zejména holčičky své tatínky), máte je po zbytek večera k plné dispozici. Takže si zase hrajete, pak vás rodiče vykoupou, nakrmí a na dobrou noc ještě samozřejmě pěkně řeknou pohádku. Nevadí, že vypravěč je ke konci týdne už polomrtvý, při nejhorším ho ráno brzo vzbudíte, aby vám to dopověděl!

CHCI být dítětem! A věřím, že by mě to bavilo dlouho. Na letošní prázdniny jsem vymyslela speciální hru - budeme si hrát na školku. Já a můj muž budeme děti a holčičky budou paní učitelky mixnuté rodiči. Vaří babička, to abychom nezemřeli hlady. Přeji vám i nám hezký červenec.

P.S. Vliv dětí na verbální projev rodičů je nesporný. Na jednom setkání nejmenovaných ekonomů, právníků, producentů aj. se pánové usnesli, že to, jestli s předkládaným návrhem   z budou KA, nebo NEKA - rozuměj  budou KAmarádit, nebo NEKAmarádit, rozhodnou po O (pro rodiče - čekatele - po Obědě).

Foto - Jiří Herman