Mám ráda všechny své ctnosti i neřesti

Napsal Styl pro ženy.

Divadelní múza Thálie si Zdeňku  Žádníkovou Volencovou vybrala  naprosto neomylně. Útlá brunetka  s uhrančivýma očima hraje jak z partesu, báječně zpívá i tančí.  S čímž se konec konců u dobré  herečky počítá. Kdo ji ale neslyšel  vyprávět o rodných východních  Čechách, o moc přišel.

Její láskou je Hradec Králové  a zámek Kuks, jehož historii sype  z rukávu. Nechali jsme se tedy sídlem hraběte Šporka inspirovat a paní Zdeňku jsme požádali, ať si ze  zdejšího slavného cyklu soch Ctnosti a Neřesti vybere po čtyřech, které  nejvíc odpovídají jejímu naturelu

 

Baví mě ženskost

Aby to neměla paní Zdeňka  tak jednoduché, po jedné ctnosti a neřesti jsme vybrali i my.  A to těžký kalibr - Cudnost  a Smyslnost. Smyslnost ale není neřest; rozesmála se.

"Mam ji ráda. Smyslnost je  přece nejen v sexu, ale také  v jídle, chování, mluvě. To  všechno chytré ženy umějí. Ráda  pozoruji, když dokážou používat hlavu a tělo mile, vnímavě i rafinovaně, tedy v souhrnu smyslně.  Protiví se mi, když to činí po lopatě a vulgárně. Baví mě ženskost a miluju i ženské zbraně.

A co Cudnost, jde s hereckou  profesí vůbec dohromady? Paní  Zdeňka zůstala v klidu, ji zatím  erotické scény míjely. Její seriálová Ivana sice otěhotněla,  ale bez zvědavých očí diváků.


Naděje

Proč tuhle ctnost berete, jak  říkáte, jako velkou životní  šanci?

Protože ji vidím ve svých dětech. Dilema kariéra, nebo rodina  mě netrápí. Mám dvě dcery, a zároveň mám ráda svou práci.

To vážně nic nešidíte? 
Bývám docela výkonná, ale taky mám paní na úklid. Můj muž  ani nechce, abych život propádila  s luxem v ruce, a sám navrhl, že  si někoho na úklid najmeme. Existují prostě priority, které stojí  nad vším ostatním. U nás jsou to  děti. Jistě, strávíte tři čtyři roky  vařením kašiček, utíráním prdelek a padáte únavou. Ale pak se  to přehoupne, z potomků se stanou vaši kamarádi, s nimiž přijde  legrace. Moje naděje, Andrejka  i Janička, jsou krásně slunečné.


Píle

Vám se ta věčná výkonnost ani trochu  nezajídá?

Já vyznávám, že  štěstí přeje připraveným, a vždycky se  mi to vyplatilo.  Když jsem se rozhodla studovat herectví, tatínek to  považoval za profesi nepraktickou  a velmi nestabilní. Doslova mě  donutil, abych si udělala státnici  z angličtiny. Nejdřív jsem trucovala, ale dnes už beru tenhle jazyk  jako srdeční záležitost. Navíc díky  ní nemusím být existenčně úplně  závislá jen na herectví.

Angličtina že je srdeční záležitost?

A to doslova, neboť mě seznámila s manželem. Půl roku jsem  byla jeho učitelkou. Můj muž pracuje jako ekonom. Naše povolání  jsou tedy naprosté mimoběžky  a obchodní angličtina zůstává jediné, co máme profesně společného.  


Stala jste se vůbec první  studentkou, která na DAMU  získala za svou diplomku  Cenu děkana?

Vybrala jsem si téma První herečky a strávila jsem tři měsíce  zavrtaná ve studovně v Klementinu. Drtivá většina materiálů byla  dostupná jen v angličtině, a tak  jsem překládala a byla šťastná, že  dělám něco smysluplného. Velmi  mě to bavilo. Ono pátrat po historii hereček a pohnutkách stát se  herečkou byla v podstatě zábava.  A tátovi jsem tou cenou udělala  velkou radost.

{mospagebreak }

Lenost

Až z tě vaší píle trochu mrazí... '

To byste měla vidět, jak jsem  "pilná", když se mi do něčeho nechce.


Štědrost

Vraťme se zpět k Braunovým  Ctnostem. Co vy a Štědrost,  jih jste si také vybrala?

Nemám ráda lidi lakomé ani ty,  kteří praktikují jen něco za něco.  Taková podmíněná štědrost platí  snad jen u dětí, v tomhle demokracii neuznávám. Liberální výchova  je podle mne cesta do pekla.  

Velkorysost vám tedy cizí  není?

Mám ji ráda a myslím, že sama dokážu být velkorysá. Jen.  jsem musela trochu přibrzdit. V poslední době mi začalo chodit  stále víc e-mailů se žádostmi  o peníze - vy je přece máte a já  je chci na tohle a na tamto. Stačí mi jen pětačtyřicet, sedmdesát,  devadesát tisíc...

Přesto zůstáváte dal štědrá,  jen trochu jinak.

Snažím se být užitečná a využít možností a kontaktů, které  mám. Založila jsem Nadační  fond, mezi jehož hlavní projekty  patří výmalba dětských oddělení  v nemocnicích. Zatím jsme úspěšně zrealizovali pilotní projekt v chrudimské nemocnici. Nyní  pracujeme na obdobné akci pro  dětskou JIP v Pardubicích. Naším záměrem je soustředit se na  regiony a být aktivní hlavně tam.

Spolu s Blankou Haškovou,  uměleckým maskérem Zdeňkem  Klikou a fotografkou Alenou  Hrbkovou také připravujeme kalendář fotografií, jehož výtěžek  připadne na podporu konkrétních  projektů našeho nadačního fondu. Rádi bychom v blízké době  vydali dětskou ilustrovanou knížku pohádek. Kdo by se chtěl dozvědět více, může navštívit moje  stránky - www.zadnikova.cz.

 

Upřímnost

Vy prý si servítky moc neberete?

Dřív skoro vůbec. Ale nemám  ráda upřímnost kontroverzní nebo  jen skandální.

Takže pravda za každou cenu, ať to stojí, co to stojí?  

Dostala jsem se do stadia, kdy pravdu spíš dávkuju, protože hodně radikální názor často věci  uškodí a stejně se nic nezmění.  V tom je mi dobrým učitelem můj muž. Párkrát mi to už řekl -no, bylas upřímná, je ti líp? Na, světě přece není buď ryc, nebo  nic. Dnes už rozlišuju.


Pýcha

Říkáte, že jste ctižádostivá. K tomu svým způsobem patří pýcha. Je to vaše ctnost,  nebo neřest?

Myslím, že pyšná nejsem, pýchu jako lidskou vlastnost nemám  ráda. Něco jiného je ale hrdost.

Mívám někdy tendenci vzít si  toho na sebe víc, než mohu  zvládnout. A potom je to rachot.  Všechno, co jsem slíbila, sice splním, ale bývám pak hodně unavená. Vlastním podivnou náturu.  Když mám hodně práce, bývám  nejšťastnější. To je taková moje  neřest i ctnost zároveň.


Závist  

Živnou půdou pro závist bývá známá tvář i úspěch. Jaké s tím máte zkušenosti?

Setkávám se s ní, ale ne zcela  otevřeně. Líbí se mi krédo Přej  a bude ti přáno.

A co vy sama, závidíte?

Taky mě to občas chytne, ale  závidím v mezích normálu. Udělám třeba náročný casting na  americký film a ono to nevyjde  kvůli naprosté banalitě. Roli dostane někdo jiný. A tomu pak  upřímně závidím. Ale krásně mě  z toho dostane rodina. Mám přece něco víc než jen práci. Prostě  ten neúspěch cítím jako normální světa běh. Je mi to líto, ale jenom líto.


Lstivost

Dost jste mě udivila, když  jste si vybrala právě tuto nectnost. Pročpak?

Protože ji občas používám při  výchově svých dcer. Lstivě na ně  uplatňuji, jak říkám, motivační  programy za odměnu. Takže moje  Andrejka už dlouho odpovídá na  otázku, co na ni funguje, slovem  MOTIVACE.

Nic ve zlém, ale vaše profese je odedávna spojována  s intrikami...

S tím si hlavu nelámu.

---------------------------------------------------------------------


Zdeňka Žádníková Volencová se řadí k nejpůvabnějším herečkám naší divadelní televizní scény. Jenže tahle inteligentní mladá dáma už také ví o životě své a má to v hlavě  náramně srovnané. Osud ji totiž  nijak nešetřil. V sedmnácti, kdy  tápající dívky nejvíc potřebují  mámu, Zdeňce Volencové ta její zemřela. Prohrála boj s nádorovým onemocněním.
"V takový okamžik člověk  sice najednou dospěje, ale stejně je úplně bezmocný. Ta hrozná nespravedlnost ho totálně  zaskočí: Čas to vůbec nevyléčí,  jen trochu obrousí. Moje mamka mě neviděla hrát, neviděla  ani moje holčičky: I když je to  už víc než patnáct let, pořád mi  strašně schází."


Věřím v člověka

Tehdy se také Zdeňka Volencová naučila spoléhat se jen sama na sebe. Takže, když si stanoví cíl, udělá maximum, aby  ho dosáhla.

 

"Ovšem bez toho, že bych  někomu vědomě ublížila. Hnát  se bez ohledu na okolí za nějakou metou je mi čím dál protivnější, i když se to mnohdy stává  normou, protože se rozvolňují  hranice slušnosti: Velmi mě například iritovali všichni ti Vyvolení. Z hlediska obchodního  výborný artikl, z hlediska lidského pro mě naprosto neakceptovatelné".


Maminčin odchod nastartoval u Zdeňky Volencové také jiný přístup ke zdraví. Ačkoliv sotva překročila třicítku, chodí  pravidelně na mamograf.
"Celá řada žen, i těch starších, u nichž je už riziko onemocnění mnohem vyšší, bývá  v tomto ohledu liknavá. Nechci  si v padesáti vyčítat, že jsem na  pravidelná vyšetření kašlala."  

 

Bio-eko-czecho

Dalšími z jejích priorit jsou  také racionální výživa a zdravý  životní styl.

"Je spousta věcí, s nimiž sama nemůže moc udělat. Třeba  s kvalitou ovzduší. Ale určitě  nemusím potahovat z cigarety.  A já jsem až militantní nekuřák. Stejně tak si přece může  sama vybrat, zda a jak často si  zacvičím i co budu mít na talíři. Nepatřím mezi vegetariány,  ani nekrmím rodinu jen zrním.  Kromě kuřecího jím každé  maso. Nejraději asi zvěřinu,  ale nepohrdnu ani šťavnatým  řízkem od naši šumavské babičky. U nás přicházejí na stůl  jen kvalitní potraviny, hlavně  ve variantě bio. A tak mám  pro své holčičky dokonce  i bio-piškoty," uvádí sympatická herečka na pravou míru,  proč má doma přezdívku bio-eko-czecho.

Racionální životní styl však  nebyl její doménou vždycky.  Tahle dnes křehká a subtilní  mladá žena prošla také obdobím, kdy se prala s kily navíc.

"Dnes prostě víc přemýšlím,  co svému tělu dodám, takže,  jak říká můj tatínek, umřu nejspíš úplně zdravá."

EVA MÜLLEROVÁ


Downloadhttp://bigtheme.net/joomla Joomla Templates