Jedu životem trochu napříč ...

Napsal Nová Tina.

Jedu životem trochu napříč ...

Nejprve ho učila, pak vraždila... A přece si ji vzal! Aneb pravdivý příběh herečky Zdeňky Žádníkové -Volencové.
Seděla v kavárně U baterie. "dobíjela si po natáčení baterky" mátovým nealko mojitem, bylo jí třicet a vypadala velmi šťastně. Není to ta Ivana z Rodinných pout?, dumaly dámy odvedle...
Autogramiáda RP
Máte dvě příjmení. Myslíte, že vás vybrali právě proto?
Pochybuju, že by právě to rozhodlo, Ivanou jsem se stala po konkurzu. A pokud jde o mě, nemůže se vzdát žádné své části. Jsem z rodiny Volencových a Žádníka jsem si vzala.
Prý jste vyrostla na Parníku...
Ano, ale nebyl to hausbót, jak by si někdo myslel, nýbrž kopec a čtvrť v České Třebové. Tam jsem žila s maminkou, než můj mladý tatínek dostudoval farmacii a postavil svépomocí družstevní dům v Hradci Králové.
Jak jste se jinak vyvíjela?
Jako těžko zvladatelný Štír. Do tří let jsem byla docela hodná, pak se to nadlouho zhoršilo. Nesnášela jsem kolektivní sporty, chtěla jsem být nejlepší - nebo radši nic. Všechno jsem dělala proti obecnému očekávání. Máma byla učitelkou matematiky, táta vědec a já žila hraním v divadle Jesličky. Jedu životem trochu napříč - navzdory rodinné tradici.
Kdy pochopili rodiče, že divadlo je váš osud?
Maminka mě na jevišti nikdy neviděla, několik let bojovala s rakovinou. Táta jí v nemocnici slíbil, že odmaturuju a dostanu se na nějakou rozumnou školu, která mě uživí. Říkal mi: Musíš umět něco, co jde dělat, i kdyby ti někdo přejel nožem přes tvář a bylo po kráse. Jsem ale tvrdá palice jako on, z trucu jsem se přihlásila na DAMU. Současně jsem musela na jeho přání studovat angličtinu a francouzštinu. Maminka umřela, když mi bylo sedmnáct.
Jak jste prožívala léta, kdy se blížil její konec?
Každý si najde způsob, jak něčemu strašnému čelit. Já se snažila ten fakt jakoby zamítnout. Zahltila jsem se sobecky spoustou činností, hlavně divadlem. V současné době už nejde vzít nic zpátky...
Jak jste to doma bez mámy zvládali?
Hrůza! Čaj jsem “vařila`` vložením sáčků do studené vody. Ve fyzice jsem se omlouvala, že jsem se nestihla naučit, poněvadž jsme žehlily s mladší sestrou tátovy košile. On tehdy začal pracovat u americké firmy. mimo jiné i proto, aby víc vydělal a mamce zajistil nejlepší možnou zdravotnickou péči. Já zdraví neberu jako samozřejmost. Než jsme se rozhodli mít miminko, šla jsem na mamografické a genetické vyšetření.
Určitě z principu nekouříte cigarety, tím méně trávu...
Jsem přímo militantní nekuřák a vítám zákaz kouření jako v Irsku, kde jsem si ho loni moc pochvalovala. Marihuanu jsem jednou v životě se spolužáky na DAMU zkusila a "převtělila" jsem se pak k jejich obveselení do tuleně. Dva dny mě pálilo v krku a bolela mě hlava. Drog se hrozně bojím. K alkoholismu se musíte propít, ale hnusnou chemii si párkrát dáte a jste závislí. V patnácti se z kocoviny vyspíte, ale drogy vás naprosto zničí.
Uznal tatínek, že jste se dala s DAMU na správnou cestu?
Nevím... Při promoci jsem si pro něho připravila děkovnou řeč. Přistihuju se, že mám pořád sklon se mu chlubit, co jsem dokázala. co pořídila, jaké mám nabídky a plány, aby mě konečně ten truc odpustil a pochválil mě. Obvykle mě ale nanejvýš poplácá po ramennou a odtuší: Dobrý. A co jinak?
Váš muž si vás vyhlédl v popsaném hororu nebo v některé z postav princezen?
Ne, on chodil do divadla jen povinně se školou a v televizi pohádky s Volencovou asi nesledoval. Já jsem při hraní v Dejvickém divadle učila angličtinu lidi z firem, abych splácela bydlení. Tehdy mi doslova vnutili dva muže - obchodního a finančního ředitele - a ten druhý byl on... První role, ve které mě v Dejvickém viděl, tehdy jsme se jen oťukávali, byla vícenásobná vražedkyně ve hře Lup. Musel být v šoku. že jeho neškodná tmavovlasá učitelka je najednou blond a vraždila...
Umělkyně a ekonomický boss, jde to vůbec dohromady? Není na váš vkus trochu suchar?
Já jeho práci nerozumím, sestavit kalkulaci nebo finanční plán je pro mě španělská vesnice, ale obdivuju ho, jak je důsledný a poctivý. Přitom je normální chlap, který hraje dobře fotbal a chodí na plzeňské. Mě dostal hlavně na tanec, on totiž úžasně tančí! K mé obrovské úlevě se nebabrá ve svém JÁ a nepěstuje kvartální tvůrčí deprese. Je prostě fajn a já jsem s ním a s Andrejkou šťastná.
Čím vás překvapuje dcera?
Ve dvou a půl letech umí abecedu a počítá do osmi. Když se jí ptáme, co na ni funguje. odpovídá vážně: motivace! To zná od nás. My dodáváme: A systém krátkodobých odměn! Ted' máme třeba doma každý večer minidiskotéku. Andrejka to zkracuje na midisko a chystá si na to nejhezčí sukýnku. Tančíme všichni, včetně tatínka. Od září se chystáme do Zdravé školky na Barrandově, kde jsou mrňata s většími dětmi pospolu jako v rodině. Mají ten nejzdravější jídelníček, k tomu saunu a výlety.
Jíte a žijete doma taky zdravě? V jedné reklamě jste nesla zafačované kolegyni kalorickou bombu -
oplatky...
Ze sladkostí jím pouze babiččin štrúdl a kondenzované mléko do kávy, to snesu v jakémkoli množství. Doma nám ke zdravému způsobu života chybí to nejzákladnější. Bydlíme v 1+l s plísní, ale na lepším bydle už pracujeme...
Jak hodnotí dcera a muž Rodinná pouta?
Dcera už zná protagonisty jmény a radostně vykřikuje: Jééé, maminka!, sotva se objevím. Už si v seriálu taky zahrála. s dětmi herců a lidí ze štábu, ve scéně Lucčiných narozenin. A muž? Nedávno jsem se dávala dohromady s Kučerou a moc se mu to nelíbilo. Když točíme choulostivější obraz, říkám kameramanům: Pánové. opatrně, na to se bude dívat Žádník! Ted' mě čekají scény se Sýkorou, snad to přežije...
Je vám Ivana sympatická?
Jasně! Není to zoufalkyně se dvěma dětmi ze dvou manželství, ale bojovnice a umí si dělat legraci z okolí i ze sebe.
Co zažíváte - jako televizní hvězda - v denním životě?
Veselé příhody. Jednou jsme v zelenině s Andrejkou vybíraly meloun a já povídám: Jo, tenhle je pěknej, ten dovezeme tatínkovi! A paní majitelka namítla: Ale doufám, že ne Kučerovi, ten si to nezaslouží. My vás sledujeme!


Mirjana Uličná