Rande se středověkem

Napsal Časopis - Vlasta 47/2008.

O tom, že je Zdeňka Žádníková-Volencová vytíženou  herečkou, není pochyb. Například ve Velmi křehkých  vztazích se jako Ivanka objevuje dvakrát týdně už od doby, kdy se seriál jmenoval Rodinná pouta. Přesto ji však  nedávno v počtu natáčecích dní trumfla dcera Andrejka.

 

Při smlouvání místa schůzky jsem musela  být pravděpodobně stižena zatměním mozku: Dočista jsem zapomněla na všechno, co  vím o jejích zdravých životních návycích, a pozvala jsem Zdeňku do nejcukrárnovatější cukrárny. Vybrala si jen kávu. A ještě byla  tak hodná, že mi pomohla hlídat oba syny,  které jsem shodou okolností musela vzít s sebou. "To je  naprosto nádherná raketa,"  tvrdila seriózně nad jedním z obrázků. "Prosila bych přidat tři červené kosmonauty ve  skafandru a nějakou planetu." Pokud vám z toho vyplývá, že naše setkání bylo nakonec pohoda, nemýlíte se.

Strašně se omlouvám. Neuvědomila  jsem si, že nic z toho, co je tady kolem  nás lákavě vystavené, byste si k snídani  nedala...

Fakt ne (úsměv), ale vy si to klidně  dejte. Já bych vůbec nemohla fungovat, půl  dne by se moje tělo věnovalo jen zpracovávání dortu se šlehačkou, okamžitě by se mi  chtělo hrozně spát. Docela často se mě lidi  ptají, jak to všechno stíhám, jak je možné,  že nejsem unavená. Říkám jim, že na to se  musí správně jíst, nezanášet se zbytečnostmi. Vždyť já ani moc nespím a nevadí  mi to. Cítím se dobře a energie mám  spoustu.

To by se mi taky náramně hodilo. Co  bych tedy měla udělat třeba ráno?

Dobře nastartovat tělo, vypít sklenici vody s citronem. Metabolismus vám  poděkuje... Jste si jistá, že to tam chcete  psát? Nerada bych vypadala jako někdo,  kdo rozdává nevyžádané rady a chrlí kolem sebe názory na zdravou výživu. Ať  si každý dělá se svým tělem to, co uzná  za vhodné. Každopádně - mám své stálé  přirovnání - organismus je jako auto.  Podle toho, jak kvalitní palivo natankuje, tak taky jede.

Když si ale představíme stravování  jako benzinovou stanici, pak doma jste hlavní zásobovatelkou vy. Jak  se vám daří nebo nedaří přimět ke  zdravému stravování zbytek rodiny?

Janinka je ještě maličká, takže v tomhle směru je dost rukojmí maminky. (úsměv) To znamená, že si spolu  ráno pochutnáváme na takových dobrotách, jako je ovesná kaše. Manžela  nechávám na pokoji, je dospělý, ví nejlíp  sám, co by měl nebo neměl. Mlsálek  Andrejka, které je šest let, se pravidelně  vytrácí baštit k babičce a já dělám, že to  nevidím. (úsměv)

Spousta zdravých ingrediencí se dá  při vaření do jídla šikovně propašovat a jsou pak strávníky snědeny  bez povšimnutí. Který výrobek z vaší kuchyně se tváří nenápadně a přitom jsou v něm nevídanosti?

Určitě lívance. Ty vážně klamou tělem. Doopravdy si  myslím, že pokud si manžel nepřečte tenhle článek, tak  ho v nich ty jáhly, otruby a klíčky ani nenapadne hledat.  (úsměv)


 

***********************************************************************************************************

PRO NEMOCNÉ  MAMINKY A DĚTI

 

  • Pro letošní podzim se Zdeňka  Žádníková-Volencová stala tváří kampaně UNICEF. Jde o akci Pampers 1 balení = 1 vakcína.  UNICEF se snaží eliminovat mateřský a novorozenecký tetanus v rozvojových zemích. A firma  Pampers se mu rozhodla pomoci.  Z každého  zakoupeného označeného výrobku uhradí UNICEF  částku na jedno očkování.
  • Zdeňka se stala tváří kampaně  z několika důvodů. Nejen proto,  že je známou osobností, ale také  proto, že je maminkou dvou dcer. Kromě toho se ve světě charity  sama pohybuje a má své zkušenosti se sponzorujícími firmami.  "Myslím, že na pravdivosti starého přísloví: Přej a bude ti přáno!,  se nic nezměnilo, " říká herečka. 
  • Je velmi opatrná, než propůjčí svou tvář nějakému projektu,  ale v případě UNICEF neváhala.  "Jsem ráda, že můžu alespoň trochu přispět tak smysluplné akci.  Potěšilo mě zjištění, že UNICEF  spotřebuje na své náklady jen  4 procenta z celkového objemu získaných financí a 96 procent peněz jde na pomoc potřebným. Poskytovat tak důležitou pomoc s tak malými náklady je frajeřina." 
  • A k očkování proti tetanu dodává: "F. M. Dostojevskij v jedné ze  svých knih napsal: "Utrpení existuje ale viníci nejsou".  V tomto případě viníka známe, známe i lék  a způsob jak pomoci. Záleží jen na nás, jestli utrpení zabráníme."

***************************************************************************************************************

 

Společně s dcerou Andrejkou jste měla velmi hektické  léto a většinu podzimu. Prozraďte mi, jak jste se k natáčení seriálu pro Českou televizi Než se táta vrátí  dostaly obě dvě.

Byla to absolutní, ve výsledku strašně krásná náhoda.  Jela jsem na kostýmovou zkoušku a Andrejce jsem odpovídala na její asi miliontou otázku toho dne, když mi volal  producent Igor Krištof z Three Brothers Production a ptal se  mě, jestli nevím o nějaké hodně upovídané, odjištěné holčičce, která by si v seriálu zahrála jednu z dětských rolí. Odpověděla jsem, že zrovna takovou vezu v autosedačce na zadním sedadle, ale jinak že nevím. Tak  prý ať přijedeme obě. Nechala jsem  událostem volný průběh a dopadlo  to tak, že Andrejka je ta "hvězda",  která získala roli v počtu desítek natáčecích dní, já dělám dceři catering.  (úsměv)

Nestačila jsem žasnout, jak  ji to baví, jak je přirozená a jak to  všechno klape. Krásně jsme si užily  léto, exteriéry se točily v jižních Čechách nebo v Lipnici nad Sázavou.  Musím říct, že tak často venku jako  letos v létě už jsem dlouho nebyla.  Doslova otrava kyslíkem, ať už z brdských lesů nebo jihočeských luhů a hájů. (úsměv)

Zjistila jste o své dceři něco, co  jste před natáčením nevěděla?

Zjistila jsem, že dokáže být na  svůj věk neobyčejně disciplinovaná,  ale zároveň že kolektiv je pro ni  modla. Kolektiv je nadevše. Štáb miluje, hlavně všechny muže. (smích)

Jaký je příběh tohoto historického seriálu?

O pěti sourozencích, kteří brání  svůj hrad proti zlému sousedovi  Albrechtovi z Krvenos (hraje ho  výtečně Pavel Kříž), když je jejich  tatínek (David Prachař) odvelen do  války. Moje role je Marie, budoucí nevlastní maminka všech těch dětí. Hraju budoucí  nevlastní matku své vlastní dcery. (smích)

Jaká je ta vaše Marie?

Hlavně ještě bezdětná. (smích) Neví, chudák, do  čeho se to žene, když se zamiluje do tolikadětného  pána. Na středověký vdávací standard už je krapet  přestárlá, zřejmě čekala na toho pravého o něco déle,  než bylo v kraji zvykem.

Jen doplňující otázka. Co vy byste honem  uvařila pěti dětem?

Přece hromadu těch záhadných lívanců s otrubami nebo špaldovou moukou, natřených meruňkovou  marmeládou.

Ve středověku sňatky domlouvali otcové dcerám,  aniž by se jich ptali. Čistě hypoteticky .. Myslíte  si, že by váš tatínek s vaším manželem sepsal  svatební smlouvu?

No určitě. (smích) Vypadá, že je nadmíru spokojený a šťasten s tím, jak jsem se "udala". Takže  kdyby to domlouvali sami, beze mě a ve středověku,  u korbele vína, možná by mu ještě něco přidal, jen  aby si mě vzal.

Dobýváte, nebo jste raději dobývána?

Jsem šťastně vdaná, tak odpověď bude v čase minulém. Ctím pravidlo, že žena má být dobývána. Tohle  tradiční nastavení rolí mi připadá úplně v pořádku.  Takže než jsem šla na rande, musel zájemce odzpívat  hodně trubadúrských písní, abych milostivě sešla z ochozu a hodila kapesníček. (úsměv)


Už jste se před kamerou setkala s Davidem  Prachařem?

Ne, měli jsme "premiéru", na spolupráci s Davidem  jsem se moc těšila, znala jsem ho jen z Divadla Komedie, kde například skvostně hrál Hamleta. Ono to naše  společné natáčení je velmi krátké - jeden den točíme "dlouhé pohledy do očí", druhý den se  propracujeme k políbení ruky a třetí se  bereme... Na natáčení svatby se Andrejka a zejména můj muž velmi těší.

Jak se vám dařilo skloubit natáčení  seriálu pro Českou televizi s Velmi  křehkými vztahy na Primě?

Musím říct, že jen díky dokonalému  logistickému systému, který občas klapnul doslova na minuty. Hlavně v létě během exteriérů to bylo náročné, protože  velká část se natáčela na tvrzi Cuknštejn  u Nových Hradů za Českými Budějovicemi. Takže jsem vytvářela tabulky, kdo,  kdy, kde a s kým bude. To naši rodinu  zachránilo od zmatků. Ani na chvíli mě  ale nenapadlo, že by to za to nestálo.  Vždycky, když jsem viděla kontrolní projekce nebo fotky, jsem si uvědomila, že  Andrejka bude mít krásnou vzpomínku  na dětství. Komu se stane, že celé léto  běhá po lesích, střílí z luku, jezdí na koni  a brání hrad? Musím říct, že tý naší dcerunce s mužem nehorázně závidíme.

Kdy seriál diváci uvidí?

Příští podzim. Stále točíme interiéry,  do prosince je ještě hodně práce. Bude  to sedm hodinových dílů, ke kterým  jsem si scénář přečetla doslova jedním  dechem, navíc natáčený novou moderní  technologií "redcam", digitální kamerou,  jejíž výstup je takřka k nerozeznání od  klasického filmu. Po velmi dlouhé době  je to dobrodružný napínavý seriál pro  děti, navíc z jiné doby.

Uvítala jste Marii i jako možný únik  ze škatulky "Ivanka z Vékávéček"?

Víte, škatulkama se nezabývám.  Jsem ráda, že už polevil takový ten  trend "tvář televize", kdy herci spojení  s určitou stanicí hůř získávali pňležitosti jinde. Po čtyřech letech pro Českou  televizi točím moc ráda. A proč by mi  mělo vadit, že si mě lidé spojují s postavou Ivanky? Vždyť je to minimálně  známka toho, že je dobře zahraná. Horší  by bylo, kdyby si nikdo nedokázal vybavit, jakou postavu jsem hrála.


Napsala - Jana Divišová, Fotografie - Marie Votavová

Líčila a česala RADKA KISSOVÁ / Styling RUTH