Vytisknout

Rozhovor

Napsal Knihy 14/2010.

Zdeňka Žádníková Volencová o své Hře na anděla

  • Jak kniha vznikala? Co bylo dřív - básně nebo fotografie, pří­padně souběžně?

Na jaře a létě mi­nulého roku jsme spolu s Ivo Chvátilem připravovali knížku pro děti  " Ve znamení motýla"- vyšla na podzim 2009, která má přes 50 fotoilustrací. Vybírali jsme z archívu vhodná prostředí pro montá­že s dětmi a já jsem kromě krajin viděla spoustu krásných stylizovaných fotek. Přemýšlela jsem, jaký žánr by se k nim hodil, a jednoznačně vítězila poezie. Některé verše jsem psala přímo na hotové vybrané ilustrace, k některým mým veršům jsme naopak fotografie cíleně vymýšleli a fotili.

  • Od kdy se poezii věnujete, máte nějaký vzor?

Poezii jsem začala číst na střední škole, měli jsme na gymnáziu výtečného češtináře, Ivo Martina, knihy nám vozil do třídy na vozíku ze stavby a byla radost poslouchat jeho výklady literatury nebo filozofie. Dodnes mám sešity a dodnes si vybavuji dikci jeho hlasu  "Tak, studenti, až tohle přečtete, budete zase o něco moudřejší, budete víc vědět a míň si o sobě myslet..
" Mám ráda Karla Šiktance, Jaromíra Pelcla, nádherně psal Fráňa Šrámek, bylo by to na seznam...

  • Proč doporučujete knihu číst u sklenky portského? Posloužil tento nápoj i jako inspirace?

Motiv portského se objevuje ve dvou básních, snad možná proto. Portské se má pít jen na chuť, potřebuje mít svou příležitost a čas, stejně jako čtení básní.

  • Na koho, nebo na co jste při psaní myslela? Komu je podle vás hlavně kniha určena?

Když píšete, nemyslíte na to, pro koho, ale spíš o čem a proč volíte zrovna tato slo­va. Byla jsem pře­kvapena, že se kniha líbí mužům, svoji roli určitě hraje i grafika knihy, co báseň, to tematická fotografie. Z reakcí čtenářů vím, že básně vzbuzují emoce, což je pro mne důležité. Proto jsem se rozhodla sbírku pustit do světa. Víte, jsem na literárním poli začátečník a při­stupuji ke všemu co napíšu téměř s bázní. Přátelé, kterým důvěřuji, mě přesvědčili, že by byla velká škoda nechat ty básně ležet v šuplíku.

  • Ovlivňuje nějak poezie i vaši práci herečky?

Mám ráda verše na jevišti. Poslouchat vyznání Cyrana nebo hrát Shakespearovy hrdiny je čistá radost. Samozřejmě, když se to umí.

  • V úvodu knihy se ptáte, zda může být svět dobrý. Myslíte si, že i poezie ho může zlepšit?

Neznám kolem sebe nikoho, kdo čte poezii a zároveň je hajzl.

  • Napsala jste knihu pro děti, teď básnic­kou sbírku, co bude následovat?

Nevím. A to mě na mém životě baví. Před rokem by mne ve snu nenapadlo, že napíšu dvě knížky. V létě mě čeká natáčení seriálu pro Českou televizi a Letní shake­spearovské slavnosti na Hradě. Těším se na verše.

(vs)