Co můžeme ovlivnit

Napsal Pavel Veselý.

Co můžeme ovlivnit


Webové stránky herečky Zdeňky  Žádníkové uvádí verš Jaroslava  Seiferta:"Kdo hledá, je očekáván, kdo  čeká, je jen nalezen".

Když jsem si jednou ráno stránky otevřel, byl  jsem ten den už sedmatřicátý, kdo si Seifertův verš přečetl. Pozoruhodné. A patřil jsem mezi  dvacet šest tisíc sto sedmdesát tři čtenáře, kteří si  stránky Zdeňky Žádníkové otevřeli od chvíle, kdy  je autor začal vytvářet.

 Chvála internetu

Kdybychom před několika málo lety zatoužili pohlédnout do tváře svého oblíbeného herce nebo  herečky a chtěli si přečíst, co řekl, hrabali bychom se v hromadě starých novin a časopisů a celé rodině vyhrožovali : "Jestli mi někdo vyhodil ten časák se Šafránkovou, ať se těší, co mu udělám!"
    Dnes stačí nastartovat domácí "písíčko", skočit na web, kliknout na "kíbordu" a už se na nás filmový či televizní hrdina usmívá, sděluje nám, co  zažil, co právě dělá, co mu chutná, kam pojede  na dovolenou.
    Webové stránky Zdeňky Žádníkové nás informují nejen o tom, kdy se narodila, ale také že  umí velmi dobře anglicky, díky čemuž dostala role v amerických filmech "Melting Glass" a "Ann Frank";  že hrála v televizních pohádkách "O dobré a zlé vodě", "0 pyšném panovníkovi", "Kašpárkovy rolničky"  nebo "Tajemství mořské panny"; že na divadelní  Akademii vystudovala obor loutkové a alternativní  herectví a že dobře zpívá, což dokázala v úloze První dámy v Mozartově Kouzelné flétně na scéně domovského Dejvického divadla. Nicméně rolí, která ji doposud nejvíce proslavila, je úloha Ivany Kučerové v televizním seriálu Rodinná pouta.

První proměna

Na to, kde dráha mladé herečky začala se už ptáme paní Zdeňky rovnou.
    "Na přijímací zkoušky do královéhradeckého  dětského divadla Jesličky přišla brýlatá holčička  řekla, že čte knížky, věří v dobro, chce být herečkou a bude hrát princezny jako paní Šafránková,"  začíná vyprávět.
    "To jsem na ně vysypala, oni mě přijali a já tam zůstala sedm let. Hrálo se každý čtvrtek, což byl  pro mne pokaždé vrchol týdne. Dá se říct, že pubertu jsem strávila v Jesličkách."
    Všechno dopadlo tak, jak na začátku oznámila: stala se herečkou a princezny v pohádkách si  taky zahrála. Tvrdí, že do desíti let vypadala a chovala se jako kluk, ale pak se z ní během půl roku stala slečinka a důležitá umělkyně. To poslední pronáší s úsměvem a jemnou ironií v hlase.
    "Když vidím dvanáctiletý holky, velmi s nimi  soucítím. Chápu zmatek v jejich kebulkách, protože si ty chemický reakce ještě dost dobře pamatuju. Jsem přešťastná, že je mi dvaatřicet a nemusím ten stav znovu prožívat."

Divadlo a opera

Zdeňka Žádníková se cítí být především divadelní  herečkou, přestože filmovou práci si taky vyzkoušela a s televizními Rodinnými pouty je svázána  už třetím rokem.
    "Divadlo pro mne představuje jakousi ochrannou slupku, pod kterou se k sobě chováme hezky.  Pracujeme s vlastním tělem, s náladami a emocemi, ledacos na sebe mimoděk vyzradíme, ale  nikdo toho nezneužije. Jenže setkání se životem mimo divadlo je pak často jako srážka s vlakem  - divíme se, že dané slovo neplatí a že si lidi lžou..."
    Pozornější čtenáři si jistě všimli zmínky o roli První dámy v Mozartově Kouzelné flétně. To je  přeci opera, řeknou si vzápětí. No a zpívat v opeře, to není jako zabroukat si "Andulko šafářova".  Tohle si řeknou a budou kroutit hlavou, jak to ta  seriálová Ivana Kučerová, i když ji máme rádi, ale  jak to ona dovede? Nu, Zdeňka Žádníková chodila léta do "lidušky",  kde se učila hrát na příčnou  flétnu, a později se pro roli do inscenace Pazour  trochu pocvičila i na altsaxofon. Má hezký a kultivovaný soprán, který chtěli využít i muzikáloví režiséři.

Pevná pouta

"Je jasné, že mi televizní seriál Rodinná pouta vzal  anonymitu. Sice z toho nemám žádná traumata,  ale ten zájem a obdiv mé práce mi ve srovnání  s prací chirurga nebo vědce přijde až neregulérní. Divadelní herectví mě ohromně baví a inspiruje, práce pro televizi mě živí. Ale i takovou práci  je možné dělat naplno, profesionálně, s uspokojením. Třetí řada Pout má parametry jakéhokoliv

************************************************************************************************************

Where to find a husband? 

(Kde najít manžela?) 

Zdeňka Žádníková hrála ve dvou amerických filmech - nikdo ji nedaboval  a bez problému se anglicky domluvila  se štábem. Zkrátka umí, na čemž má  svůj podíl i tatínek-když vyšlo najevo,  že Zdeňka chce být herečkou, nebyl  zrovna nadšený a přál si, aby vedle  herectví dělala i něco jiného. Dohodli
se na angličtině a uzavřeli úmluvu:  on bude respektovat DAMU a ona se  kvalitně naučí jazyk. Šlo jí to a nakonec  angličtinu dokonce učila. A jak to bývá  nejen v pohádkách - v jednom podniku  byl jejím studentem mladý ekonom, který  se poctivě učil, nikdy nezapomněl úkol a tak podezřele často psal dobrovolně  eseje, až konečně svoji učitelku  upoutal natolik, že se stali manželi.

***************************************************************************************************************
{mospagebreak } 

evropského seriálu a já jsem pyšná na to, že  v nich hraju."
        Vzpomíná, že při rozjezdu první série Rodinných pout byl jejich kredit, zvláště mezi herci  střední generace, na bodu mrazu. O účinkování  v seriálu se hovořilo s despektem. "
    "V duchu ještě slyším kritická slova jednoho  z herců Národního divadla, která po prvních dílech seriálu pronesl na adresu Jana Kačera, představujícího hlavu rodu Rubešových. Uběhly dva  roky a někdejší kritik hraje jednoho seriálového  chlapíka za druhým."

 

Kdo se vlastně narodil?

Třetí sérii Rodinných pout režíruje Vladimír Drha, který přinesl filmový způsob práce. Změnila  se produkce, způsob svícení i snímání, přibylo exteriérů.
    "Seriál je dnes o tři třídy výš a myslím, že to  při pohledu na obrazovku postřehnou také diváci, i když třeba nepoznají, čím to je a co se vlastně změnilo."
    Zdeňka Žádníková má čtyřletou Andrejku a před nedávnem přibyla do rodiny malá Jana.  Jak si autorky, režisér a televizní štáb poradili se  skutečností, že jedna z hrdinek seriálu čeká miminko?
    "To byla poměrně kuriózní situace: vloni v srpnu se podle scénáře točilo, že Ivana čeká miminko. A v říjnu jsem zjistila, že jsem opravdu ve druhém měsíci! Jako Ivana Kučerová i jako Zdeňka Žádníková jsem prožívala filmové i skutečné těhotenství. Pak jsem osmnáctého června 2006 porodila naši holčičku Janičku a o dva dny později,  v dílu který byl předtočený dopředu, seriálového  syna Štěpánka. Ted' vesele pokračujeme dál a Jana hraje Štěpána:'

Život je pro žití

Zdeňka Žádníková prozrazuje, že dovede být "nechutně výkonná." Stíhá divadlo, seriál, děti, flétnu,  cvičení a když se zakousne, skoro nepotřebuje  odpočívat... Aby ovšem nevypadala jako robot  nebo jako vejtaha, hned dodává, že má pomocnici na úklid, že pomáhá i manželova maminka a že  na natáčení do Primy s ní jezdí rodinná přítelkyně,  která hlídá Janu, když je máma "na place".
    "Znám chlapy, kteří by neunesli, kdyby měli  zaplatit za úklid někomu cizímu. Snad jim ani nejde o ty peníze, ale o přesvědčení, že to má ženská zvládnout sama. Já se však nechci životem  prohnat s vysavačem a prachovkou a naštěstí  máme s mužem stejné priority - byl to on, kdo  mi navrhl, abychom našli někoho na úklid. I další bezvadné lidi kolem sebe musím pochválit - ať už ty nejbližší v rodině a mezi přáteli, tak například mezi sousedy. Vrátím se večer z natáčení  a za okamžik zazvoní paní Červenková s kouřícím  hrncem polévky a se slovy - hele, určitě jsi neměla čas něco uvařit, tady máš večeři."

 

Doma jí říkají "bio-eko-czecho" 

Zdeňka nezavrhuje klasickou českou kuchyni, jen  si je vědoma, co dokáže: "Když si dáte guláš se  šesti, na pár hodin odpadnete a začnete mluvit  v holých větách. S tím moc nenaděláte - předevčírem například udělala Radkova maminka báječnýho králíka na smetaně s knedlíkem. Bylo to  úžasný, ale je fakt, že můj muž po jídle absolutně  přestal komunikovat" prozrazuje s úsměvem.
    "Nejsem militantní a necpu rodinu jenom  ovesnými vločkami. Snažím se ale kupovat co  nejkvalitnější potraviny. Nabídka je u nás docela slušná, protože poptávka vyburcovala výrobce a ze zdravé výživy se stal slušný byznys. Je to  trochu móda, na které se na první pohled vezu  i já, protože i piškoty pro holky mám bio, ale podívejme se na to z druhé strany: moje maminka  zemřela na rakovinu. Já sama nemohu ovlivnit  například kvalitu ovzduší nebo své genové dispozice, ale mohu ovlivnit způsob života. Nemusím kouřit a nemusím jíst hlouposti."

TEXT A FOTO: PAVEL VESELÝ



Downloadhttp://bigtheme.net/joomla Joomla Templates