Těhotenství jí sluší. Když za mnou přiběhla v červených šatech a s omluvným úsměvem, vypadala jako maminka z reklamy. A když se rozpovídala, jen jsem zírala, co všechno stíhá.

Zdeňka Žádníková (36) herečka

"Maminko, chci být herečkou!"

Až tahle věta za pár let padne u nás doma, postavím se k ní stejně jako můj tatínek. S mou volbou nesouhlasil a prohlásil, ať koukám studovat něco pořádného.

Pokračovat ve čtení

Dělat rozhovor se Zdeňkou Žádníkovou nebylo lehké. Témat, o kterých se s ní můžete bavit, je totiž tolik, že by vydala na několik vydání našeho časopisu. To ovšem nic nemění na faktu, že setkání s ní bylo příjemné, inteligentní a na­plněné dobrou náladou.

Typické stylizované portréty herců v barevném, většinou červeném světle vytváří pro Letní shakespearovské slavnosti fotograf PAVEL MÁRA

Fotografie inspirované jeho volnou tvorbou, konkrétně cyklem Mechanické corpusy z konce 90. let, se tak už od roku 2002 objevují na festivalových plakátech, billboardech i inzerátech. Fotografie Pavla Máry tak pro slavnosti fungují jako jejich nezaměnitelná značka. Letošní ročník festivalu reprezentuje vedle snímku zamračeného Ladislava Mrkvičky a rozesmáté dvojice Jan Dolanský-Norbert Lichý i červený vizuál s herečkou ZDEŇKOU ŽÁDNIKOVOU.

Ta hraje v Jindřichovi IV. postavu Fámy. Pavel Mára, který na své objekty hledí okem vystudovaného fotografa i kameramana, na jejich spolupráci vzpomíná rád: "Herečka Zdeňka Žádníková na mne při našem pracovním setkání zapůsobila velmi intenzivním dojmem, spojeným s její vyzařující radostí, pohodou i vnitřní, a to nemůžu popřít, i vnější krásou. U hereček a herců nikdy nevím, jací jsou vlastně doopravdy, protože často hrají i mimo představení, nebo jsou poté i docela otrávení. U Zdeňky Žádníkové jsem si ale i po krátkém setkání byl jist její upřímností i pozitivní náturou - do atelieru přišla v neděli večer a rozdávala dobrou náladu. S trochou nadsázky by se dalo říct, že se vlastně fotografovala sama: přesně věděla, co dělat, znala se a ovládala se velmi dobře a přitom přirozeně. Spíš jsem se poučil já, jaké všechny možné polohy herečky zahrají, aniž je musím „režírovat". Měl jsem jen trochu strach, aby mi při focení nespadla s úzkého a vysokého praktikáblu, na který jsem ji v ateliéru postavil. Bylo to fascinující: každý záběr - jiný výraz, a že jsem jich nafotografoval několik desítek. Všechny bylo možné použít, nepovedený snímek snad nebyl ani jeden. Věřím, že tohle všechno je na fotografiích vidět. A těším se, že budu mít profesní příležitost se třeba zase někdy setkat s tak půvabnou herečkou."

Magdalena Bičíková