Z tisku

Mám ráda všechny své ctnosti i neřesti

Napsal Styl pro ženy.

Divadelní múza Thálie si Zdeňku  Žádníkovou Volencovou vybrala  naprosto neomylně. Útlá brunetka  s uhrančivýma očima hraje jak z partesu, báječně zpívá i tančí.  S čímž se konec konců u dobré  herečky počítá. Kdo ji ale neslyšel  vyprávět o rodných východních  Čechách, o moc přišel.

Její láskou je Hradec Králové  a zámek Kuks, jehož historii sype  z rukávu. Nechali jsme se tedy sídlem hraběte Šporka inspirovat a paní Zdeňku jsme požádali, ať si ze  zdejšího slavného cyklu soch Ctnosti a Neřesti vybere po čtyřech, které  nejvíc odpovídají jejímu naturelu

 

Baví mě ženskost

Aby to neměla paní Zdeňka  tak jednoduché, po jedné ctnosti a neřesti jsme vybrali i my.  A to těžký kalibr - Cudnost  a Smyslnost. Smyslnost ale není neřest; rozesmála se.

"Mam ji ráda. Smyslnost je  přece nejen v sexu, ale také  v jídle, chování, mluvě. To  všechno chytré ženy umějí. Ráda  pozoruji, když dokážou používat hlavu a tělo mile, vnímavě i rafinovaně, tedy v souhrnu smyslně.  Protiví se mi, když to činí po lopatě a vulgárně. Baví mě ženskost a miluju i ženské zbraně.

A co Cudnost, jde s hereckou  profesí vůbec dohromady? Paní  Zdeňka zůstala v klidu, ji zatím  erotické scény míjely. Její seriálová Ivana sice otěhotněla,  ale bez zvědavých očí diváků.


Naděje

Proč tuhle ctnost berete, jak  říkáte, jako velkou životní  šanci?

Protože ji vidím ve svých dětech. Dilema kariéra, nebo rodina  mě netrápí. Mám dvě dcery, a zároveň mám ráda svou práci.

To vážně nic nešidíte? 
Bývám docela výkonná, ale taky mám paní na úklid. Můj muž  ani nechce, abych život propádila  s luxem v ruce, a sám navrhl, že  si někoho na úklid najmeme. Existují prostě priority, které stojí  nad vším ostatním. U nás jsou to  děti. Jistě, strávíte tři čtyři roky  vařením kašiček, utíráním prdelek a padáte únavou. Ale pak se  to přehoupne, z potomků se stanou vaši kamarádi, s nimiž přijde  legrace. Moje naděje, Andrejka  i Janička, jsou krásně slunečné.


Píle

Vám se ta věčná výkonnost ani trochu  nezajídá?

Já vyznávám, že  štěstí přeje připraveným, a vždycky se  mi to vyplatilo.  Když jsem se rozhodla studovat herectví, tatínek to  považoval za profesi nepraktickou  a velmi nestabilní. Doslova mě  donutil, abych si udělala státnici  z angličtiny. Nejdřív jsem trucovala, ale dnes už beru tenhle jazyk  jako srdeční záležitost. Navíc díky  ní nemusím být existenčně úplně  závislá jen na herectví.

Angličtina že je srdeční záležitost?

A to doslova, neboť mě seznámila s manželem. Půl roku jsem  byla jeho učitelkou. Můj muž pracuje jako ekonom. Naše povolání  jsou tedy naprosté mimoběžky  a obchodní angličtina zůstává jediné, co máme profesně společného.  


Stala jste se vůbec první  studentkou, která na DAMU  získala za svou diplomku  Cenu děkana?

Vybrala jsem si téma První herečky a strávila jsem tři měsíce  zavrtaná ve studovně v Klementinu. Drtivá většina materiálů byla  dostupná jen v angličtině, a tak  jsem překládala a byla šťastná, že  dělám něco smysluplného. Velmi  mě to bavilo. Ono pátrat po historii hereček a pohnutkách stát se  herečkou byla v podstatě zábava.  A tátovi jsem tou cenou udělala  velkou radost.

{mospagebreak }

Lenost

Až z tě vaší píle trochu mrazí... '

To byste měla vidět, jak jsem  "pilná", když se mi do něčeho nechce.


Štědrost

Vraťme se zpět k Braunovým  Ctnostem. Co vy a Štědrost,  jih jste si také vybrala?

Nemám ráda lidi lakomé ani ty,  kteří praktikují jen něco za něco.  Taková podmíněná štědrost platí  snad jen u dětí, v tomhle demokracii neuznávám. Liberální výchova  je podle mne cesta do pekla.  

Velkorysost vám tedy cizí  není?

Mám ji ráda a myslím, že sama dokážu být velkorysá. Jen.  jsem musela trochu přibrzdit. V poslední době mi začalo chodit  stále víc e-mailů se žádostmi  o peníze - vy je přece máte a já  je chci na tohle a na tamto. Stačí mi jen pětačtyřicet, sedmdesát,  devadesát tisíc...

Přesto zůstáváte dal štědrá,  jen trochu jinak.

Snažím se být užitečná a využít možností a kontaktů, které  mám. Založila jsem Nadační  fond, mezi jehož hlavní projekty  patří výmalba dětských oddělení  v nemocnicích. Zatím jsme úspěšně zrealizovali pilotní projekt v chrudimské nemocnici. Nyní  pracujeme na obdobné akci pro  dětskou JIP v Pardubicích. Naším záměrem je soustředit se na  regiony a být aktivní hlavně tam.

Spolu s Blankou Haškovou,  uměleckým maskérem Zdeňkem  Klikou a fotografkou Alenou  Hrbkovou také připravujeme kalendář fotografií, jehož výtěžek  připadne na podporu konkrétních  projektů našeho nadačního fondu. Rádi bychom v blízké době  vydali dětskou ilustrovanou knížku pohádek. Kdo by se chtěl dozvědět více, může navštívit moje  stránky - www.zadnikova.cz.

 

Upřímnost

Vy prý si servítky moc neberete?

Dřív skoro vůbec. Ale nemám  ráda upřímnost kontroverzní nebo  jen skandální.

Takže pravda za každou cenu, ať to stojí, co to stojí?  

Dostala jsem se do stadia, kdy pravdu spíš dávkuju, protože hodně radikální názor často věci  uškodí a stejně se nic nezmění.  V tom je mi dobrým učitelem můj muž. Párkrát mi to už řekl -no, bylas upřímná, je ti líp? Na, světě přece není buď ryc, nebo  nic. Dnes už rozlišuju.


Pýcha

Říkáte, že jste ctižádostivá. K tomu svým způsobem patří pýcha. Je to vaše ctnost,  nebo neřest?

Myslím, že pyšná nejsem, pýchu jako lidskou vlastnost nemám  ráda. Něco jiného je ale hrdost.

Mívám někdy tendenci vzít si  toho na sebe víc, než mohu  zvládnout. A potom je to rachot.  Všechno, co jsem slíbila, sice splním, ale bývám pak hodně unavená. Vlastním podivnou náturu.  Když mám hodně práce, bývám  nejšťastnější. To je taková moje  neřest i ctnost zároveň.


Závist  

Živnou půdou pro závist bývá známá tvář i úspěch. Jaké s tím máte zkušenosti?

Setkávám se s ní, ale ne zcela  otevřeně. Líbí se mi krédo Přej  a bude ti přáno.

A co vy sama, závidíte?

Taky mě to občas chytne, ale  závidím v mezích normálu. Udělám třeba náročný casting na  americký film a ono to nevyjde  kvůli naprosté banalitě. Roli dostane někdo jiný. A tomu pak  upřímně závidím. Ale krásně mě  z toho dostane rodina. Mám přece něco víc než jen práci. Prostě  ten neúspěch cítím jako normální světa běh. Je mi to líto, ale jenom líto.


Lstivost

Dost jste mě udivila, když  jste si vybrala právě tuto nectnost. Pročpak?

Protože ji občas používám při  výchově svých dcer. Lstivě na ně  uplatňuji, jak říkám, motivační  programy za odměnu. Takže moje  Andrejka už dlouho odpovídá na  otázku, co na ni funguje, slovem  MOTIVACE.

Nic ve zlém, ale vaše profese je odedávna spojována  s intrikami...

S tím si hlavu nelámu.

---------------------------------------------------------------------


Zdeňka Žádníková Volencová se řadí k nejpůvabnějším herečkám naší divadelní televizní scény. Jenže tahle inteligentní mladá dáma už také ví o životě své a má to v hlavě  náramně srovnané. Osud ji totiž  nijak nešetřil. V sedmnácti, kdy  tápající dívky nejvíc potřebují  mámu, Zdeňce Volencové ta její zemřela. Prohrála boj s nádorovým onemocněním.
"V takový okamžik člověk  sice najednou dospěje, ale stejně je úplně bezmocný. Ta hrozná nespravedlnost ho totálně  zaskočí: Čas to vůbec nevyléčí,  jen trochu obrousí. Moje mamka mě neviděla hrát, neviděla  ani moje holčičky: I když je to  už víc než patnáct let, pořád mi  strašně schází."


Věřím v člověka

Tehdy se také Zdeňka Volencová naučila spoléhat se jen sama na sebe. Takže, když si stanoví cíl, udělá maximum, aby  ho dosáhla.

 

"Ovšem bez toho, že bych  někomu vědomě ublížila. Hnát  se bez ohledu na okolí za nějakou metou je mi čím dál protivnější, i když se to mnohdy stává  normou, protože se rozvolňují  hranice slušnosti: Velmi mě například iritovali všichni ti Vyvolení. Z hlediska obchodního  výborný artikl, z hlediska lidského pro mě naprosto neakceptovatelné".


Maminčin odchod nastartoval u Zdeňky Volencové také jiný přístup ke zdraví. Ačkoliv sotva překročila třicítku, chodí  pravidelně na mamograf.
"Celá řada žen, i těch starších, u nichž je už riziko onemocnění mnohem vyšší, bývá  v tomto ohledu liknavá. Nechci  si v padesáti vyčítat, že jsem na  pravidelná vyšetření kašlala."  

 

Bio-eko-czecho

Dalšími z jejích priorit jsou  také racionální výživa a zdravý  životní styl.

"Je spousta věcí, s nimiž sama nemůže moc udělat. Třeba  s kvalitou ovzduší. Ale určitě  nemusím potahovat z cigarety.  A já jsem až militantní nekuřák. Stejně tak si přece může  sama vybrat, zda a jak často si  zacvičím i co budu mít na talíři. Nepatřím mezi vegetariány,  ani nekrmím rodinu jen zrním.  Kromě kuřecího jím každé  maso. Nejraději asi zvěřinu,  ale nepohrdnu ani šťavnatým  řízkem od naši šumavské babičky. U nás přicházejí na stůl  jen kvalitní potraviny, hlavně  ve variantě bio. A tak mám  pro své holčičky dokonce  i bio-piškoty," uvádí sympatická herečka na pravou míru,  proč má doma přezdívku bio-eko-czecho.

Racionální životní styl však  nebyl její doménou vždycky.  Tahle dnes křehká a subtilní  mladá žena prošla také obdobím, kdy se prala s kily navíc.

"Dnes prostě víc přemýšlím,  co svému tělu dodám, takže,  jak říká můj tatínek, umřu nejspíš úplně zdravá."

EVA MÜLLEROVÁ


Mezi divadlem a seriály

Napsal TV Pohoda 24/2007.

Už dva roky jí diváci drží palce coby Ivance Rubešové - Hruškové - Sýkorové, která je maminkou tří dětí, co nemá štěstí na chlapy...

Když kdokoliv před několika málo lety zatoužil pohlédnout do tváře svého oblíbeného herce nebo herečky a chtěl si přečíst, co hezkého nedávno řekl, pohroužil se do stránek novin á časopisů. Teď stačí nastartovat počítač, proniknout do internetového světa a televizní a filmový hrdina ihned velmi aktuálně sděluje co zažil, co právě dělá, kam pojede na dovolenou.

 

    Takto jsem si "nastartoval" Zdeňku Žádníkovou a dozvěděl se, že hrála v televizních pohádkách O dobré a zlé vodě, O pyšném panovníkovi, Kašpárkovy rolničky, Zkřížené meče nebo Tajemství mořské panny, a že svou velmi dobrou angličtinu uplatnila například v amerických filmech Melting Glass a Ann Frank. O mnoha dalších věcech jsme si pak povídali v jejím novém domě nedaleko Dobříše.

    Na divadelní Akademii vystudovala obor loutkové a alternativní herectví, ovšem roli, která ji doposud nejvíc proslavila, je úloha Ivany Kučerové v televizním seriálu Rodinná pouta, nyní transformovaná do Ivany Sýkorové ve Velmi křehkých vztazích. Přesto se cítí být především divadelní herečkou. Hraje na scéně Dejvického divadla, které nese za tvorbu v loňské sezóně titul Divadlo roku. "Mám to své divadlo ráda, ale je fakt, že je v posledních sezónách pozoruji trochu z povzdálí, protože jsem nebyla obsazena v klíčových inscenacích. Jsem teď ve fázi, kterou bych nazvala Děti a televize. Mám tím na mysli čtyřletou Andrejku, bezmála roční Janičku a zmiňované působení v televizních seriálech. Věřím, že od letošního podzimu opět nastane fáze Divadlo, protože se mi po něm stýská."

    O dvou holčičkách právě padla zmínka, avšak je tady ještě třetí „dítě", na veřejnosti méně známé. Jmenuje se Syrinx (řecké pojmenování Panovy flétny, jak praví slovník) a tvoří je kvarteto až sexteto hráček na příčnou flétnu. "Vede nás laureátka Pražského jara profesorka Magdalena Bílková, která výjimečným způsobem dokáže vyhledat partitury a připravit pro nás repertoár. Oslovuje autory, kteří píší originální skladby pro náš ansámbl s neobvyklým obsazením."

    Na nevyřčenou otázku hned odpovídá: "Například smyčcový kvartet je nádherný, ale obvyklý, kdežto zvuk souboru příčných fléten zní v barokních a renesančních skladbách úžasně. Všechny ostatní holky jsou tak dobré hráčky, že musím cvičit, abych s nimi držela krok. Koncertujeme poměrně často, většinou na akcích charitativního charakteru."

    Prostřednictvím debaty o životě herečky se dvěma malými dětmi se dostáváme k domácím rituálům a ke koukání na televizi. "S dětmi se dívám na pohádky a s mužem si nenecháme ujít seriál Zoufalé manželky, ale jinak je to bída. Nebo naopak výhra? Andrejka nás jemně dotlačila ke sledování první řady StarDance, protože jejím snem je, abych si oblékla ty krásné šaty s flitry a šla do televize tancovat. Na druhé straně jsme tatínkovi prakticky zrušily večerní zprávy, protože je to čas, kdy je celá rodina pohromadě."

    Celá rodina bude pohromadě také v blížícím se létě, na dovolené, o které už se vedou tu a tam večer debaty. Zdeňka Žádníková nezastírá, že rodičovské představy se od sebe poněkud liší, takže mimoděk zřejmě rozhodnou holky, kterým budou chtít dopřát slunce, vodu, písek a bábovičky. Kde tohle všechno najdou? U moře.

    "Žádníci jsou mořští vlci, kdežto já jsem spíš na borůvky. Jenže oni mají v naší rodině převahu, takže pojedeme do Dominikánské republiky, nebo do Egypta, mým mužem velmi milovaného. A jaká je moje představa léta? Do montérek, na traktor a s babičkou do lesa."

    Když si ověřuji, že jsem dobře rozuměl a použiji pojem "malotraktor", herečka se ohradí: "Kdepak, velký traktor a čistit les, svážet soušky. Já mám totiž v emblému praktičnost a užitečnost!"

Text a foto: Pavel Veselý


Maminka mi chybí

Napsal Sedm - 18/2007.

 

Citlivá místa Zdeňky Žádníkové

 

Maminka mi chybí


Když se ZDEŇKA VOLENCOVÁ-ŽÁDNÍKOVÁ (32) musela jako Ivanka v seriálu Velmi křehké vztahy vyrovnat s úmrtím manžela, málokdo tušil, že podobnou situaci prožila i ve skutečnosti.
    V sedmnácti letech jí totiž zemřela na rakovinu maminka. Nikdy to nepřebolí.Když vás něco podobného potká, vnímáte jen  tu bezmoc, vztek a obrovskou prázdnotu. Hledala jsem útěchu v práci, která na mě spolehlivě zabírá. Diář plný úkolů, čas rozdělený po hodinách, brigády, které člověku nedají čas se zastavit. Dnes mám naštěstí dvě krásné holky a hodného muže, ale stále lituji, že přišly o skvělou babičku,“ prozrazuje herečka, která až do čtyř let bydlela s maminkou u prarodičů v České Třebové.
    Její otec tehdy studoval a zároveň stavěl v Hradci Králové družstevní byt. „Jezdil za námi jen na víkend. Maminka učila matematiku a dílny a táta má x titulů za jménem i před ním. Nejvýstižněji ho charakterizovala nedávno moje dcera Andrejka, která mu začala říkat Děda Vševěda,“ vzpomíná Zdeňka.

Učitelské dítě


    Po rodičích tedy herecký talent nezdědila. „Divadlo hrávala moje babička ze Šumavy. Byla velmi krásná a lítali za ní všichni kluci z okolí. Přestože měla moře nápadníků a výhodné partie v Praze, kam  na zimu jezdila do služby, zůstala na Šumavě a vedla hospodářství. Letos oslaví osmdesátiny a stále pracuje. Když se jí narodili tři synové, divadlo skončilo. Jako první široko daleko jim koupila klavír, což  byla tenkrát velká vzácnost.“
    Maminčinou profesí v dětství moc nadšena nebyla. „Jsem učitelské dítě, což je diagnóza pro neoblíbenost. Ze základní školy si pamatuji tu věčnou touhu, aby mě měly děti rády, a jak se mi to nedařilo. Dneska se tomu směji, ale tehdy jsem to mockrát oplakala.“
    Až do čtvrté třídy  sice měla samé jedničky, ale rozhodně  nebyla šprt. „Pak mi vysvědčení pokazila matematika. Geny po rodičích naprosto , jsem klasický humanitní typ s krátkodobou pamětí. Naprosto nespravedlivě jsem později odmaturovala čtyřikrát za jedna,“ přiznává. „Matematika byla tenkrát prvním rokem nepovinná, což mě zachránilo.“

Manžel je můj rytíř


    Seznámili jsme se spolu na hodinách obchodní angličtiny při překládání výrazů  jako optimalizace stavu oběžných aktiv a krátkodobých pasiv při dynamicky rostoucích tržbách.
Netušil, že jsem herečka. Dozvěděl se to až později, když jsem mu dala lístky na představení. Do třiceti  byl v divadle jen jednou, a to povinně se školou. Nevěřícně na mě zíral. Ráno jsem byla  paní učitelka a večer  umělkyně. Čtyři měsíce mi to procházelo,“ směje se herečka.
    Maminka jí stále moc chybí, ale manžel Radek, který je o tři roky starší, se jí snaží neúplnou rodinu vynahradit. „Je to přesně ten milující rytíř, o kterém jsme snila. Pracuje jako finanční ředitel, jeho obor je na hony vzdálený tomu mému. Výhodou je, že netrpí  tvůrčími depresemi nebo nečeká,až ho políbí múza.“
    Zdeňka od svatby používá dvě jména. „ Vždycky jsem chtěla zůstat jen Volencová , ale pak jsem potkala Žádníka a ten položil mi jednoduchou otázku – Jak budou naše děti vnímat, že se tatínek s maminkou jmenují každý jinak? – Měl pravdu a já změnila názor. Když jsem zjistila, že čekáme Andrejku, bylo jasné, že to musíme sdělit mému tatínkovi a ten bude očekávat, že ho Radek požádá o mou ruku.  Táta si vzal bílou košili, hrál na klavír a já věděla, že jsem se rozhodla správně.“

Věřím homeopatii


    Starat se o rodinu, dvě dcery a nový dům , do kterého se konečně přestěhovali z plesnivého nevyhovujícího bytu, není maličkost. Zejména když Zdeňka účinkuje v Dejvickém divadle, kam nastoupila po DAMU, točí seriál Velmi křehké vztahy a navíc hraje v dívčím souboru Syrinx. na příčnou flétnu.  
    „Holky jsou tak dobré, že musím cvičit jako blázen, abych jim stačila. Na druhou stranu se ráda jednou za týden zavřu do světa Bacha nebo Telemanna, zatímco malá Janička sedí v autosedačce a brouká si.“ Dcerka také dostala roli v seriálu. Hraje sice chlapečka, ale zatím jí to nevadí. „ Štáb a kolegové nad ní občas nevěřícně kroutí hlavou, jak je hodná, a čekají, kdy zabrečí.Je to tmavooký sluníčko“
    Herečka se netají tím, že matčina smrt ji donutila vážit si života a zdraví. Přestože je známa tím, že dbá na zdravou výživu,  bio stravu nikomu nenutí. „Manžel si přes den dá, na co má chuť, a večer jí s rodinou. Andrejce důsledně vysvětluji, proč chci aby zrovna tohle  nepila nebo nejedla a nad lízátkem zavřu oči.Za kvalitní potraviny vydám peníze raději než za svetr ze značkového obchodu.“
    Před rokem začala také využívat homeopatie. „Když u dcerky nepomohla klasic-ká medicína, dostala jsem doporučení na  doktorku Věru Dolejšovou, předsedkyni homeopatické komory v České republice. Další rýma u Andrejky lehce odezněla bez zánětu středního ucha, a to rozhodlo. Zpočátku se zdravotní stav zhorší, ale je třeba vydržet a výsledky se dostaví. Málokdo ví, že před objevem ropy a následným vznikem průmyslu, který se jmenuje farmaceutický, se celá Amerika, nebo Anglie léčila výhradně tímto způsobem.“

Normální je nekouřit


    V kondici se udržuje ve fitnesscentru. „Cvičím, protože mi to dělá dobře.Chodím do BBC k Michalovi Heřmanovi a ten je zodpovědný za to, abych se líbila sobě a  svému muži. Pomůže mi, když zajdu ke kamarádce Jitce na masáž. To je snad jediný okamžik, kdy opravdu vypnu.“
    Volnější režim si dopřeje až na dovolené, kterou rodina stráví u moře. „Děti ocení minidisco, píseček a bábovičky a já zákaz kouření v restauracích. Špatně to snáším. Cigaretu jsem vyzkoušela asi v deseti letech se sestřenicí na půdě. Strejdovi jsme sebraly startky a po třech kouscích  mi bylo nanic.“ Zapřísáhlý nekuřák se  z ní stal, až když jí otec ukázal v nemocnici na patologii plíce kuřáka. „Byl to velmi odstrašující pohled. Proč bych se měla dobrovolně zabíjet? Doufám, že naše holky kouřit nezačnou, manžel vede odmala  kampaň, v důsledku čehož pak Andrejka na ulici mohutně vychovává,“ říká Zdeňka a dodává, že bezohlední kuřáci jsou dnes paradoxně  spíš mezi ženami než muži.
    Uvítala by zákaz kouření v restauracích. „Když jsme byli  v Irsku v rockovém klubu,  bylo tam narváno, i když se na cigaretu chodilo ven. Hospody byly plné. Přibyla jim nová klientela – rodiny s dětmi. V Itálii jakbysmet, takže argument, že po zavedení zákazu přijdou restaurace o tržby, je lichý.“
    Jak se dívá na názor, že boj proti nikotinu je boj proti svobodě? „Dodnes si pamatuji,jak jsem v osmém měsíci těhotenství  seděla s manželem venku na zahrádce jedné pražské pizzerie. Vedle si dvě dámy zapálily a šlo to přímo na náš stůl. Když jsme je slušně požádali, jestli by vydržely nekouřit, než dojíme, odpověděly: No to snad ne! Co sem chodíte, když jste těhotná? A kde byla moje svoboda?“ kroutí hlavou Zdeňka Žádníková. „Doufám, že se zákaz  prosadí i u nás. Jsem ráda, že jsme členy Evropské unie, protože jinak  by to v Čechách nikdy nenastalo.“
                                         BLANKA DVOŘÁKOVÁ

7 otázek

pro Zdeňku Volencovou-Žádníkovou


1. Kdy jste si naposledy udělala radost a čím?
Minulý týden jsem si koupila hnědý plášť, nákup mi trval asi dvě minuty, víc mi Jana nedovolila, protože měla hlad.
2. Jakou nejlepší radu jste dostala?
Od svého tatínka, který mi nikdy nic striktně nezakazoval. Jen řekl - hluboce ti to nedoporučuji, ale dělej, jak myslíš. To vás donutí o věci přemýšlet. V devadesáti devíti procentech měl pravdu. Závažná rozhodnutí s ním pro jistotu konzultuji, pravděpodobnost maléru se tím zmenšuje.
3. Co byste chtěla znovu zažít?
Vlastní svatbu. Byla bych už klidnější a dokázala bych si ji ještě víc užít.
4. Máte neřest, které se nechcete zbavit?
To si nechám pro sebe.
5. Které tři věci obdivujete na mužích?
Když zůstanou po celý život rytíři ve zbroji, spolehliví a milující.
6. Jak byste chtěla strávit poslední den života?
To je až za dlouho…
7. Na co si uděláte vždycky čas?
Na svou babičku na Šumavě. Zavzpomínáme na dědu, zastřihnu jí to krásný sněhobílý mikádo, pomluvíme politiky, uvaříme kynuté knedlíky v páře, zase mě nenechá ani umýt nádobí, naloží mi auto zeleninou a mraženými jahodami a já se těším, až ji zase obejmu.

                                       BLANKA DVOŘÁKOVA

Matky z povolání

Napsal BAZAAR 3/2007.

U jednoho stolu

 


Jak se s rolí matky a s pracovními povinnostmi vyrovnávají naše čtyři ženy?
Režisérka MIRJAM LANDOVÁ, maminka osmileté Anastázie a tříletých dvojčat Roxany a Rozálie, má před sebou premiéru filmu Kvaska, je autorkou námětu a scénáře, film produkovala a režírovala, herečka ZDEŇKA ŽÁDNÍKOVÁ má dvě holčičky, čtyřletou Andreu a osmiměsíční Janu, znáte ji ze seriálu Velmi křehké vztahy a z Dejvického divadla, a protože hraje na příčnou flétnu, koketuje s projektem o poslední lásce Herberta von Karajana. Fotografka, výtvarnice a producentka ZLATUŠE J. MÜLLER organizuje znovuzrození festivalu Bohemian Carnevale a je maminkou šestiletého Amona Re a čtyřleté Elektry a ZUZANA SUSOVÁ, maminka půlroční Elly, je první sólistkou baletu Národního divadla.


Muži mohou "remcat", jak otcovství ovlivnilo jejich kariéru, ale oni přece neprožívají těhotenství, kojení a vstávání několikrát za noc!
Někdo si může myslet, že pro ženy se svobodným povoláním mít dítě a pracovat není žádný problém - ale opak je pravdou. Pokud natáčejí film, ať už jako režisérky, nebo jako herečky, začínají i v šest sedm hodin ráno, jsou-li baletkami, trénují celý den šest dní v týdnu, a když jsou producentky, nikdo se neptá, zda to či ono zařídily, či ne - dítě neomlouvá.


  • Kdo právě teď hlídá vaše děti?


Mirjam: Starší Anastázie je ve škole a dvojčata u chůvy.

Zuzka: Můj manžel.

Zdeňka: Andrejka je ve školce a Janička je tady se mnou, protože je plně kojená a bez mámy by to "nepřežila".

Zlatuše: Elektra je ve školce a Amonek mi tu dělá garde.


  • Je složité pracovat a zároveň se starat o děti?


Zdeňka: Je to taková logisticko-manažerská funkce, kterou na sebe vezmete. A co teprve když je dětí víc! Pak si musíte rozvrhnout, kdo kam koho přiveze, odveze, a když se chcete něčemu věnovat, už to nefunguje tak, že se rozhodnete a jdete do všeho po hlavě, musíte si život zorganizovat, aby bylo všechno v pořádku a dětem bylo dobře. Potom máte i vy klid v duši. Pro mě je práce taková dovolená - ale musím vědět, že dcery jsou v pohodě.

Mirjam: Svoje děti miluju nade vše, ale protože vím, že za pár let stejně odejdou, neskáču kolem nich, jak ony pískají. Znám případ, kdy matka byla se třemi dětmi celý život doma a pak, když odešly, se utrápila. Možná jsem extrémní, ale pro mě není dítě v životě nejvíc. Vždycky jsem věděla, že chci pracovat - a moje děti mohou být rády, protože jinak by se se mnou zbláznily.

Zdeňka: Starší generace se na mě dívá divně, když řeknu, že děti pro mě nejsou jediným smyslem života. Taky jsem ve svém okolí zažila páry, které zjistily, že se celý život snažily dát dětem to nejlepší - a děti to ani nechtěly... Není možné si je uvázat za nohu.

Zlatuše: Jen pracovat, anebo jen se starat o děti postrádá tu druhou složku. Když jsem s dětmi, snažím se z hlavy vymazat cokoli jiného včetně práce a napojit se na jejich úroveň a užít si dětského světa.

Zuzka: Někteří lidé se diví, že jsem si troufla jako baletka na dítě - ale kariéra baletky je krátká a já nechtěla po letech zjistit, že nemám ani kariéru, ani dítě. Ale na druhé straně se mu taky nechci obětovat. Naštěstí mám babičku, která může hlídat, a proto se budu snažit všechno skloubit, aby to bylo pro všechny příjemné a abych nebyla taková ta matka, která má pocit, že jí něco uniká, je nervózní a nakonec zanedbává všechno. Tak uvidíme.


  • Jak jste se cítily hned po porodu?


Zdeňka: Četla jsem rozhovor s Mirjam, která týden po porodu točila. Tak to klobouk dolů. Já jsem čtrnáct dní po porodu seděla v předsíni a řvala a při představě, že vystrčím nos z domu, mi bylo nanic... Myslela jsem si, že jsem ranař, že mě hormony nesmetou, ale smetly mě neuvěřitelně!

Mirjam: Musím se přiznat, že nesnáším těhotenství, úplně ho nenávidím! Abych se motivovala a to těhotenství vůbec vydržela, myslela jsem na práci. A protože právě přišla nabídka, tak jsem si vypočítala, kdy budu rodit, a prohlásila jsem: "Pětadvacátého srpna můžeme točit." Všechno jsem pak rozjela, jako by to byla samozřejmost. Chůva s dětmi čekala v karavanu - na nějaké hormony jsem neměla ani čas.

Zuzka: Já měla bezpro-blémové těhotenství, ještě v osmém měsíci jsem tréno-vala Týden po porodu jsem odjela na chalupu a užívala si volna, které jsem najed-nou měla.

Zlatuše: Poprvé jsem si neuvědomovala, co se stalo, jsem jedináček a první malé dítě jsem zažila až to vlastní, Amonka. U Elektry jsem už věděla, jak to bude probíhat, a bylo to úžasné, vždy když si v hlavě připomenu a přehraji akt zrození, zaplaví mě vlna štěstí.

{mospagebreak } 

  • Někdy narození dítěte ovlivní kariéru ženy negativně, jindy se naopak žena vyšvihne nahoru, je výkonnější a všechno jí jde samo. Co vy?

Zuzka: Já na svou vyšší výkonnost čekám! Ale stačí z pra-videlného pohybu vypadnout třeba jen na týden a hned to na sobě pociťuji.

Zdeňka: Co se Jana narodila, šla jsem si - za těch sedm měsíců - odpoledne lehnout jen dvakrát. Mám pocit, že jsem po jejím narození až nechutně výkonná. Možná jsou v tom i hormony - kojím a nepotřebuju tolik spát.

Mirjam: Když jsem měla první dítě, myslela jsem si, jak jsem super, než jsem zjistila, že jedno dítě není nic, že to je sranda, a tak přišla dvojčata. Tím jsem splnila svůj limit. Vždycky jsem chtěla tři děti a teď vím, že tenhle úkol už mám za sebou. Chci, aby moje děti byly slušně vychované a vzdělané, a chci se dostat na určitou úroveň, abych jim mohla platit studium... Teď se máme dobře, nemusela bych pracovat, ale co bude za pár let? Manžel třeba odejde... A kdybych nepracovala, tak co bych dělala? Někdo řekne prostě něco? Něco doma? Takhle jsem nezávislá. Vždycky manželovi říkám: "Miláčku, jsem s tebou dobrovolně. Dobrovolně!" Vím totiž, že bych zítra mohla klidně sbalit děti a jít pryč a uživím se.

Zdeňka: Můj manžel je všemi-lující, všeobjímající jednotka, nesmírně empatická bytost, ale přesto se cítím líp, když pracuji. Vždycky, už od školy, jsem byla zvyklá živit se sama, klidně jsem chodila na noční brigády, jen abych si tátovi nemusela říkat o peníze.

Zuzka: Žena by určitě měla být aspoň trochu samostatná, aby nevisela manželovi na krku. I když já tancování neberu úplně jako práci. Je to můj svět.

Zlatuše: Myslím, že mě děti pod-vědomě motivovaly k vytvoření projektu, který by se s pravidelností opakoval, neboť ony milují rituály. Festival Bohemian Carnevale je spojením všech talentů a dovedností, které jsem na své cestě doposud uplatnila. Mojí pro-fesí je scénografie, několik let jsem se věnovala fotografii a produkování.


  • Pomáhá vám manžel s dětmi?


Zdeňka: Tatínek má každý večer na starosti uspávání starší dcery. Andrejka už bez něho neusne. Vykoupe ji, vyčistí s ní zoub-ky a jdou spát. Koupila jsem jim Vesmír, encyklopedii, před spaním si čtou o planetkách. Je docela vtipné, když vám čtyřapůlleté dítě vykládá něco o Merkuru a Saturnu... A já zase uspávám Janu a usnu s ní.

Mirjam: Já jsem tzv. vedoucí dětí, takže všechno organizuji a Dan-ča ani neví, kde jsou. Ale stalo se i to, že děti vedl on. Období, když jsme točili Kvasku, bylo extrémní - rodina mě neviděla skoro měsíc, vstávala jsem v pět a chodila spát ve dvě ráno. Byla to taková zkouška, během které jsem zjistila, že bych mohla odjet i do ciziny.

Zuzka: Dosud jsem byla s malou doma, takže jsme zatím nic extrémního řešit nemuseli. Když vše zorganizuju, manžel pohlídá, vezme si v práci volno, funguje to zatím dobře.

Zlatuše: My si pomáháme navzájem, děláme všechno společně. Musíte zvládnout práci i rodinu.


  • Stalo se vám někdy, že jste sedly a řekly: "Já už nemůžu dál..."?


Mirjam: Takové vteřiny občas přijdou. Jsem celý den v práci, přijdu domů, tam je nepořádek, skáčou po mně tři děti a pak mi třeba zavolá Dan, že něco..., tehdy najednou nemůže... Ale je to jen chvilka.

Zuzka: Mně se nic takového zatím nestalo. Jedno dítě asi nic není. Také práci teprve rozjíž-dím, takže nemám ještě takový kolotoč a vše zvládám v klidu.

Zdeňka: Já to mám úplně opačně. Když jsem doma a nemám co dělat, okamžitě začnu vymýšlet program. Čím mám víc práce, tím jsem šťastnější.

Zlatuše: Ano, stalo se mi to, když byly děti úplně malé, ale to období je naštěstí za námi a teď si nemůže stěžovat. Děti jsou zkouškou trpělivosti a lásky, pokud jim člověk dokáže naslouchat a překoná vrozenou lenost, pak je víc těch krásných chvil než vyčerpání. A pokud člověk dokáže přistoupit na hru, funguje to najednou s lehkostí.


  • Máte vůbec někdy čas samy na sebe? Na pokec s kamarádkami, kadeřníka, kosmetiku, cvičení...


Mirjam: Kamarádek mám velmi málo, protože nemám čas, zato mám spoustu spolupracovníků, se kterými udržuje kamarádské vztahy. Ani necítím potřebu se s někým vybavovat jsem spíš introvert. Co se týká cvičení, když odvezu malou do školy, stavím se ve fitku, plavu i cvičím. Mám to při cestě.

Zdeňka: Na kosmetiku nechodím, ke kadeřníkovi jednou za tři měsíce, když není vyhnutí, ale cvičit musím hodně. Mám to ráda, jinak mi nefunguje tělo.

Zuzka: Když je manžel doma, pohlídá malou a já si udělám hodinku sama pro sebe. Dám vanu, relaxuje si, zatelefonuje si... Na kamarádky jsem taky nikdy čas moc neměla, ale mám kolegyně, se kterými si můžu pokecat. A moje práce je pohyb.

Zlatuše: Ráno chodím běhat, naklepu si myšlenky v hlavě, děti jdou do školky a potom pracuji. Čas dělím mezi práv i a rodinu a samozřejmě jsou dny, které přinášejí i setkání s přáteli a inspirativní schůzky.


  • Padlo tady slovo: chůva. Máte s nimi dobré zkušenosti?


Zdeňka: V pravý čas jsem potkala Mílu Vondrákovou, která se mi starala už o Andrejku, je už vlastně členem naší rodiny, a tu kombinuji s babičkou. Před pár lety jsem potřebovala pomoc v domácnosti - když jsem hodně pracovala, nestíhala jsem uklízet. Ale nemám ráda binec a v okamžiku, kdy jsem to už nezvládala, můj muž prohlásil: "Ve dvě v noci vytírat, aby se kojenec ráno plazil po čisté podlaze, nebudeš!" Tak jsem si v Mníšku píchla inzerát - a takhle jsem našla Mílu.

Mirjam: My máme tři pomocníky z příbuzenstva. Jako režisérka a producentka si nemůžu dovolit říct, že nepřijdu do práce, protože musím s dětmi k lékaři nebo protože onemocněly, natáčecí den stojí několik set tisíc! Děti svoje chůvy milují. U jedné paní mají i svůj pokoj, svoje oblečení, takže žádné tahání sem a tam.

Zuzka: Zatím hlídání řešíme rodinnými příslušníky, chůvu jsme nehledali a doufáme, že to zvládneme sami, že se nějak podělíme. Ale byla bych nerada, aby bylo dítě fixované jen na mě a aby brečelo, když odcházím do práce.

Zlatuše: Teta nám od narození pomáhala s miminky i s domácností na plný úvazek. Chůvu nepotřebujeme, neboť máme to štěstí, že nám intenzívně pomáhají obě babičky. Je velké bohatství, když rodina opravdu funguje pospolu ve třech generacích.


  • Přičichly si už děti k vašemu řemeslu?

Zdeňka: Janička už hraje, mého syna v seriálu Velmi křehké vztahy, když jí dáme modré dupačky, vypadá jako kluk.

Mirjam: Skoro se všemi dětmi jsem už něco točila. Tříletá Rozálie hraje ve Kvasce, ale protože jsem si nebyla jistá, jestli to zvládne, protože to bylo čtrnáct natáčecích dnů, starší Anastázii jsem nechala hrát taky, jako dubl.

Zuzka: Zatím jsem ji s sebou nevzala, ale protože choreografové občas používají do svých představení malé děti, jsem zvědavá, kdy to potká i mě.

Zlatuše: Amonek fotografuje, natáčí, skládá hudbu, Elinka kreslí a tančí, obě děti zpívají, jednoduše hrají si. Nevodím je do kroužků ani na jeviště, až je v nich něco bude zvát k tvorbě, samy mi řeknou...


  • Máte nějaký vyhrazený den, který trávíte celá rodina, tatínek, maminka, děti, společně?

Zdeňka: My máme v létě tzv. Monarchtour. Začínáme v nekuřácké vinárně na Perštýně, pak jdeme na čokoládovou zmrzlinu, přes Karlův most, kde naše větší dítě předvádí taneční kreace, pokračujeme třeba lodí a pěšky přes Malou Stranu k autu a domů. Děláme to v pátek, kdy Pražáci jedou z Prahy pryč - a my jedeme do Prahy.

Mirjam: Když je čas, něco se vymyslí. Nedávno jsme jeli do Německa do aquaparku.

Zuzka: Když se sejde, že máme oba volno, sebereme se a jede-me na výlet nebo jdeme do restaurace na něco dobrého. A ted' do toho pomalu zapojujeme i Ellu.

Zlatuše: Snažíme se být spo-lečně každý víkend. Přes týden práce, přes víkend hra. Prožíváme intenzívně cyklus roku, Mikuláše, advent, Vánoce, karneval, Velikonoce, čarodějnice, pravidelně jezdíme s přáteli na Beltine, na čarodějnou noc na břehu Máchova jezera, snažíme se mít v létě dlouhé prázdniny, následuje posvícení a Dušičky. Každý rok to samé... Za chvíli však děti vyrostou a nebude je to bavit... Věřím však, že na to, co do nich vložíme, si zase vzpomenou, až budou mít vlast-ní děti a já jim s nimi budu pomáhat.

Připravila - Šárka Schmidtová, Foto - Dan Sklenář

Přepis chatu na www.blesk.cz

Napsal Vlasta V..

Přepis chatu na stránkách www.blesk.cz ze dne  26.2.2007


Bravurně zvládla všechno, co se od ní čekalo. Odpovídala na dotazy našich čtenářů, starala se  o svou dcerku, kterou nakonec musela i přebalit.

  • Dobrý den Ivano, jste skvělá herečka, moc se mi líbíte v Rodinných poutech. Přeji Vám  hodně krásných rolí a spokojenou rodinku. Petra z Dobříše (Petra)

Odpověď: Dobrý den, děkuju za tu miliardu otázek, která se tady na mě vyrojila a pokusíme  se s Janou a její kojeneckou hyperaktivitou za tu hodinu zvládnout maximum. Díky krajanko.

  • Dobré poledne, Zdeňko ! Jakpak se dnes máte? Pozvala vás redakce Blesku také na  oběd nebo jen na zdrbec ? :-)) Chci vám popřát hodně štěstíčka, spoustu bezva rolí a  také hodně zdraví a pohody celé Vaší reálné rodince :-)) Moc vám fandím ! Papa. DANA  (Danča)

Odpověď: Jsou to hrozní škrti, nalili mi vodu z kohoutku a nedali mi ani sušenku. S obědem  nepočítám. Taky zdravím.

  • Dobry den.Celá naše rodinka si Vás oblíbila. Chtěla jsem se zeptat,jestli plánujete ještě  jedno mimi a jaký věkový rozdíl se Vám zda ideální? Mějte se krásně a držíme palečky.  (martina)

Odpověď: Jedno miminko je ještě v plánu, tak za tři roky.

  • VĚŘÍM,ŽE SE TĚŠÍTE NA MIMINKO.JAK DLOUHO BUDETE DOMA S  MIMINKEM?PŘEJI VÁM AŤ VŠE ZVLÁDNETE VE ZDRAVÍ.  (Prazanova. A@seznam. cz)

Odpověď: Miminko se nám před osmi měsíci narodilo a doma jsem zůstala 5 týdnů, to  stačilo.

  • Vím, že v seriálu hraje také Vaše druhorozená dcera Jana. Jak reaguje, když ji jednou  oslovíte Štěpánku a potom zase Janičko? Nemá z toho občas zmatek? Jinak je to moc  pěkné děcko - gratuluji. (Andrea)

Odpověď: Pro jistotu ji častěji než Štěpáne, říkám frajere nebo broučku.

  • Dobrý den, moc se mi líbí Ivana ve vašem podání, myslím, že jste dobře vyzrála a vaše  herectví je stále lepší. V čem novém vás můžeme vidět, jak v divadle tak v televizi?  (Lenka)

Odpověď: V televizi zatím hraji jen ve Vkvečkách. Toužím po Večerníčku a Star Dance.  Uvidíme, co na to ostatní televize. V divadle budu zkoušet na podzim.

  • Jak si myslíte, že dopadnou naši hokejisté na mistrovství světa? (martin)

Odpověď: Nechám si to večer doma nastínit.

  • Dobré poledne, Zdenko,vypadáte čím dál lépe, prozraďte nám, jaké krémy používáte, nebo  Vaše krása je po mamince? (Slávka)

Odpověď: Používám kosmetiku Nobilis Tilia a Dermacol. Spíš než krémy sázím na oleje. Zkuste to je to výborné.

  • Hezký den, dokázala byste vyjmenovat aspoň pět drobných radostí dnešního dne? (Lenka)

Odpověď: Manžel odvezl Andrejku do školky = klidné ráno s kávou. 2. Jáňa spala dvě hodiny v kočárku = čas na kávu. 3. Dojela jsem bez zácpy do Holešovic,  ZAPARKOVALA, a muž nás večer pozval na večeři = nemusím vařit, a navíc jsou od 21.30 Zoufalé manželky, co víc si můžu při pondělku přát.

  • Dobrý den, mám spíš takovou soukromou otázku na Vašeho manžela. Pracovali jsme spolu ve firmě ŠKODA PRAHA a. s. a on odtud odešel. Proč, už se mu tam nelíbilo? Jinak Vám velice fandím, moc se mi líbíte jako herečka i jako žena. Docela mne popudilo, když před 2 lety jste měla být objev roku a NOVA "schválně" zveřejnila počty hlasů a tím pádem, jste nevyhrála, jenom proto, ze hrajete na Prime. Mějte se hezky a užívejte život. Děkuji za odpověď. Bára. (Bára)

Odpověď: Můj manžel dostal lepší nabídku a možnost pracovat se svými přáteli. Co se týká ceny TýTý, tak se těším na letošní 17. březen, kategorie Objev roku se mě už netýká, třeba se urodí něco jiného.

  • Ahoj Zdenka! Pozdravujem Ta zo Slovenska a som rada že Ti možem aspoň takto pogratulovat k výkonu v Krehkych vztahoch. Si jednoducho paradná... vtipná a prirodzená. Tak vela štastia najma v súkromnom živote:0) a samozrejme na doskach co znamenaju svet. Pekny den Cella)

Odpověď: Ďakujem velmi pekně, a zdravím na Slovensko.

  • Dobrý den, postavu kterou hrajete ve velmi křehkých vztazích ztotožňujete se s postavou nebo jste jiná děkuji havlík (Havlik)

Odpověď: Ivanka je něco jako moje zábavné alter ego.

  • Připadáte si jako zoufalá manželka? Doma u plotny se dvouma dětma? A kdo vám hlídá dceru když natáčíte?  Bere jí sebou (jančaa mončaa)

Odpověď: Jako "zoufalá manželka" si rozhodně nepřipadám, hlavně bych se v životě nenarvala do těch "džín", co nosí americké herečky. A nicméně občas bych víkend ve dvou uvítala. Na natáčení si bere chůvu nebo babičku.
{mospagebreak }
  • Dobrý den Zdeňko. Kolik cm měříte? (Pepa)

Odpověď: Měřím 170 cm.

  • Jak se Vám hraje bez manžela " Sýkorky" v seriálu Příliš křehké vztahy? (Josef Havíř)

Odpověď: Nejdříve jsem byla odchodem Tomáše Matonohy zklamaná, ale paradoxně mi tím umožnil hrát daleko pestřejší roli než doposud a vývoj postavy Ivany je na "soap operu" až nadstandardní.

  • Dobrý den, jak se Vám spolupracuje s výtvarníkem Liborem Škrlíkem?? A Jaké máte další plány, myslím, že by bylo škoda skončit s tímto projektem. Martin (Martin)

Odpověď: Libor Škrlík je nesmírně hodný člověk a naše spolupráce rozhodně nekončí, chtěla bych mu pomoci s vydáním knížky a rovněž budeme pokračovat s projektem výmaleb nemocnic. Už mu nedám vydechnout, ještě bude litovat, že mě poznal.

  • Točila jste někdy nahá? (Jiří)

Odpověď: Ne.

  • Dobrý den. Hrajete v nejstupidnějším seriálu, jaký kdy byl v TV vysílán. To jste na tom tak špatně, že se musíte zesměšňovat v takové stupiditě? (KANÁREK)
 
Odpověď: Chápu, že můžete mít na tento druh seriálu averzi, je to komerce, ale i ta se dá dělat dobře. Ale věřte mi, že setkávám spíše s pozitivními ohlasy. Já sama nejsem velkým příznivcem televize, ale znám hodně starších paní, kterým VKV dělají radost. A mně zase dělá radost ten pocit, že je to těší.

  • Dobrý den, moc Vás zdravím a přeji vše dobré! Jak jsem několikrát četla rozhovory s Vámi, usoudila jsem, že jste přes bio a zdravou stravu - jako u nás doma. Možná, že moje otázka je hloupá, ale co jste měla včera k obědu? Jen tak pro inspiraci... Děkuji za odpověď. (Blanka)

Odpověď: Domácí slepičí vývar, a řecký salát s olivami. V Chebu, bylo to báječné.

  • Můj syn Vás zve k nám na chatu,udělal by Vám na grilu kuřecí masíčko. Je to dietní a Vaší super postavě by to neuškodilo :D (je mu 15 let) (Slávka)

Odpověď: Tak mi napište, kde tu chatu máte, a my přijedeme. (www. zadnikova.cz).

  • Som vašou obdivovatelkou a velmi sa mi páčí váš uces a aj styl obliekania.Kedze som zo Slovenska tak vas poznam len z Rodinnych put a zaujima ma ci sa v obliekani a ucese musíte podriadovat scenaru,alebo ako to vlastne je...?Som skoro 3roky po pórode a stale sa mi nepodarilo zbavit sa buska,ale to bude asi preto ze necvicim...az sama sa smejem,to je jasne,ze.Inak som chuda len,len ked Vas vidim,hned ma mata ze mam brucho.Tak ako to robíte ze mate po pórode take ploche brusko? Drzim palce aj dcerkam zelam veta zdravia a malinka je krasna v seriali,uplne je vidiet,ze je vasa hned sa rozziari ked Vas zazrie.papa Eva (Eva)

Odpověď: Gratuluju k zdravé rodince. Co se týká účesu, stará se o mě již 5 let Blanka Hašková (Vypadáš skvělě, ČT1). Všechno nechávám na ní. Jsem spíše lajdák. A co se postavy týká, cvičím, a to hodně, takže je dobře, že to má výsledky.

  • Neuvažujete o koupi Gulfstreamu, aby Vám cesta na jednotlivá natáčení netrvala tak dlouho? (Jiri Krupka)

Odpověď: Nevím, o co se jedná. Pokud chcete, napište mi na www.zadnikova.cz.

  • Milá Zdeňko, jak to děláš, že Ti to tak sluší? Vypadáš skvěle. Moc Tě pozdravujeme a držíme ti pěsti. Jsi jednička. Kamarádi z časů studia na gymplu B.Němcové a z tanečních - Petr Vencl (konkurent z recitační soutěže :-))) a Milan Gonda - Loukotovi béčkaři :-) (Petr Vencl)

Odpověď: Čau kluci! ! ! ! Taky vás pozdravuju a jsem moc ráda, že už se nemusím učit na žádný písemky. Třeba se potkáme na nějaké recitační soutěži pro dospělé nebo seniory. Mějte se.

  • Dobry den paní Volencová. Velice Vás obdivuji jak vše zvládáte. Proč nepodáváte příkrmy malé Janičce po půl roce, jak spí v noci, nedáváte jí ani kaši na noc? Jak často v noci kojíte? Obdivuji též, že s ní můžete chodit cvičit, že tam vydrží. Moc pozdravuji a přeji pěkný den. (Renata)

Odpověď: Máme alergii v rodině, to znamená, že výhradně kojení do osmého měsíce je ta nejlepší prevence. V noci kojím tak pětkrát, s příkrmama pozvolna začínáme.

  • Nemám dotaz, jen vám chci popřát hodně štěstí a zdraví. V poutech hrajete "blbku" ale i tak jste mi sympatická. Takže přeju další sympatické role :-) (Lenixxx)

Odpověď: Blbka Vás zdraví. Díky.

  • Ahoj Zdeňko, prý se učíte hrát na nějaký hudební nástroj. Je to pravda? (Niky)

Odpověď: Od 14 let hraji na příčnou flétnu a v současné době vystupujeme se souborem příčných fléten SYRINX, což je ojedinělé seskupení jediné v republice, a mé kolegyně jsou tak dobré, že musím bohužel cvičit.

  • Milá Zdeňko, fandím Vám a zajímalo by mne, jestli máte nějakou roli v divadle nebo ve filmu, kterou byste chtěla ztvárnit, něco jako tajné přání. Děkuji. (Sváťa)

Odpověď: Sváťo, představ si roli ženy, po které touží alespoň tři chlapy, scéna se hemží dlouhýma sukněma, šermířema, koňským spřežením a všechno je to ukrutánsky romatické. Mým snem je natočit dobrou detektivku, něco jako "Bodie a Doyle" v sukních. Taky pokračování Krkonošských pohádek by nebylo k zahození.

  • Hezký den p. Zdenko mám vás ráda jako herečku, jste sympatická. Mám dotaz jsme obě z Č.T. jezdíte často k rodičům? Můžu vás tam potkat? Nebo třeba na jabkancové pouti? Moc děkuji a mějte se krásně. Zdraví vás Květa (Květa)

Odpověď: Do Č.T. jezdím velmi málo. Mám tam pohřbenou maminku, takže s tím setkáním to asi nedopadne.

  • Jsou nějaké odvážnější fota? (Tom)

Odpověď: Tome, odvážnější fota si nechávám po 40, třeba se ozve Playboy a nabídne mi 10 milionů za plavkovou kolekci.

  • Chatu máme na Sedlické přehradě,č.10 vím,že máte málo času,ale bylo by to super,vařím fakt dobře (Radek)

Odpověď: Tak Radku, napiš v létě kdy a my se těšíme.

  • Myslíte si,ze mít 180 cm je handicap? (Alenka)

Odpověď: Vážení a milí, Jáňa je hladová a pokakaná, musíme končit. Mějte se! !

Autor: red (26. 2. 2007)

Downloadhttp://bigtheme.net/joomla Joomla Templates