Z tisku

Mám dítě pracanta

Napsal Týdeník Televize 33/2006.

 

Mám dítě pracanta


Seriálová Ivanka Rubešová  porodila, herečka Zdeňka  rovněž Poslední týdny před  porodem žila ve fofru, ale  zvládala. Má druhou dceru  Janu a od srpna je zpět v ateliérech... Náš rozhovor  ale vznikl ještě v klidu  nového domova, kam nás  herečka pozvala pár týdnů  po porodu.

Jak se cítíte? Úpíte - a s vámi rodina - nad  náladami šestinedělí?


Jsem učebnicová. První týden euforie, druhý týden koktejl. Ale teď už je to v pohodě.  Od okamžiku, kdy se hormony vyrovnaly,  nálada v táboře se vylepšila. Nestihla jsem si  prakticky před porodem odpočinout, tak mi  to organismus dal následně pocítit...

Svou druhou dceru jste přivedla na svět ve  fotbalovém ovzduší...


No, v sobotu, kdy jsme pozdě večer odjeli do  porodnice, se hrál zápas Ghana-Česko. Ten  den se také konala svatba naší kamarádky  v Plzni a my se na ni vypravili. K mé radosti  se tam sešla velká koncentrace těhotných. Já byla ovšem první na řadě. Na  zápas se svatební veselí přerušilo a všichni muži na dvě hodiny přestali vnímat svět. Miminko vydrželo trpělivě  všechno - drápání se na kopec k místu svatby, obřad, fotbal, rozbalování svatebních  dárků...
A pak usoudilo, že jeho loajalita má  své meze, a vyrazilo na svět. A my rychle do  Prahy. Ještě na sále můj muž s panem dok-torem zaujatě hodnotili fotbalovou katastrofu. Já mezitím povila druhé mrně.

Dokonce s podporou homeopatik. To slyším, přiznám se, poprvé.


Já taky. Homeopatika jsou poměrně sporná  oblast léčby. Seznámila jsem s ní, když starší dcera Andrea marodila. Měly jsme štěstí  na paní doktorku Dolejšovou, předsedkyni  homeopatické komory, která si nás vzala do  péče. Málokdo ví, že před vznikem farmaceutického průmyslu se například Velká Británie a Indie celé léčily homeopaticky. Já  osobně s nimi mám také dobrou zkušenost.  To jsem ocenila při natáčení Pout, v prvních  měsících těhotenství. Bylo mi na place pravidelně špatně, potřebovala jsem pracovat...  a paní doktorka Dolejšová opět pomohla.  Přesněji řečeno Nux vomica šestkrát denně  a bylo po nevolnostech. Mám to vyzkoušené na několika matkách a své feně, pravila  tehdy paní doktorka. Na to asi nikdy nezapomenu.

A pomohly?


Ano. Dala mi brožurku Homeopatie v porodnictví a já si podle ní namíchala takový  speciální koktejl do vody. A musím říct, že  bolesti byly šedesátiprocentní. Možná zabrala i víra, která uzdravuje známé pořekadlo, ale bylo to každopádně k dobrému. 

Co na to váš porodník?


Informovala jsem ho předem. Primář Chmel  jen čekal, s čím zase přijdu. Andreu jsem  chtěla hned po porodu položit do kyblíku  s teplou vodou... pak osušit v červeném ručníku... atd. Tenkrát nehnul brvou a řekl, že  pokud bude vše v pořádku, udělá, co v rámci kliniky a sálu půjde. Samozřejmě bylo  všechno jinak a já byla ráda, že je o Andrejku postaráno. Teď jen poznamenal, že pokud  si nepřinesu vlastní kapačku s Dolsinem, tak  ať si dělám, co chci.

A Janička bude, jak jsem pochopila, s vámi natáčet...


Bude hrát mého televizního syna Štěpánka.  Jana je o dva dny starší než podle scénáře  on a modré dupačky jí budou slušet. Bude to  krásnej kluk. Produkce Etampu nám v ateliérech udělala pokojíček... Mám úžasnou  paní, která nám pohlídala Andrejku, když  bylo potřeba. Svoje děti má odrostlé a naše bere jako vlastní. Samozřejmě nám  pomáhá i manželova maminka. Moje druhá dcera Janinka vydržela
v břiše tempo natáčení, dostavbu rodinného domku a v šesti týdnech začne točit. Jeto  pracant.

Do divadla se vrátíte? 


Zpočátku asi jen do  jednoho nebo dvou  představení. V Dejvicích je teď "zamiminkováno", je hodně
záskoků a netěhotné hrajou skoro denně.  Vrátím se hodně brzo a doufám, že to divadlu pomůže. Zkoušet v nejbližších měsících zatím nebudu, to by se prostě nedalo  zvládnout a já už nechci být uhoněná.

Úděl pracujících matek je zkrátka pořád  nezáviděníhodný...


Je. Zrovna nedávno jsme si s kolegyněmi  v Dejvickém divadle říkaly, že by se divadlu  vyplatilo cosi jako školkojesle. Je nás tam  teď hodně s miminky a sladit mateřské povinnosti se zkouškami a hraním je velmi náročné. Nemáte-li vedlejší příjem nebo obě  babičky, nelze s tím nic dělat. Protože celodenní paní na hlídání nezaplatíte. Je to aktuální téma našich divadelních hovorů.

Vy máte kliku, že manžel má pochopení i pro brzký návrat do ateliérů, ne?


Ano. Smířil se s tím. Když sestry Bártů zavolaly, jestli se mnou mohou počítat do nových dílů a srpnového natáčení, Radek první řekl - jasně, vezmi to. Nikdy to bez něj  neřeším. A jeho podpora je skvělá.
Podobný vztah mám vlastně i se svým otcem. Když byly Andrejce tři měsíce, zavolal  mi a řekl - kdy už začneš něco dělat? Což je poměrně vtipné, obvykle prarodiče domlouvají dcerám, aby se nehnaly do práce. Já to měla na talíři přesně obráceně.  Rozumíme si. Moc ráda bych z něj udělala dědečka na plný úvazek s plnou penzí  a bydlením, ale zatím úspěšně vzdoruje. 

Překvapíte něčím diváky jako Ivana  třetí řady?


Myslím že ano. Lecčíms. Moje rodinná linie bude velmi zajímavá,  dramatičtější.

Také se úplně vyměnila výrobní firma a celý štáb.


Ano. ProTV vystřídá Etamp. A je to dobře. Pana Bílka z Etampu znám, profesionál každým coulem. První, co udělali v mém  případě, bylo, že za mnou po porodu přijeli  s růžemi a s návrhy, co a jak bude! Noblesu  a úroveň považuju za nezbytnou, ta přece  patří k profesionalitě...

Původní produkční firma se možná podepsala i na menší sledovanosti druhé řady,  ne?


Těch faktorů bylo víc. Samozřejmě proti běží Ordinace, jde o bohatost prostředí, exteriéry, styl natáčení a promo - to je velmi důležitá součást vysílání. Musíte se o seriál  starat, mluvit o něm, připomínat ho při jiných příležitostech... Chce to péči. Ale je  pravda, že taky obsazení dělá své.

Na jak dlouho máte smlouvu na třetí řadu? 


Na rok.

Jiné nabídky mezitím nebyly?


Byly. Dvě. Nebudu to rozvádět, ale Prima přišla s třetí řadou jako první a pro mě je dané  slovo závazné. Je každopádně příjemné vědět, že Ivana není jedinou škatulkou v mé  profesi.

Bydlíte v novém domě poblíž Dobříše. Jak  vás berou místní? Máte protekční tmavé  pečivo a svíčkovou?


Máme skvělé vztahy. A to je velká výhra. Někdy mám pocit, že naše Andrea ani nebydlí  doma. Protekční pečivo ani maso nemám,  ale jednou po mně chtěla paní prodavačka  podpis na fotky pro své dva syny: Víte, kolik  jim bylo? Osmnáct a šestnáct! Moje ego bylo polichoceno to vám teda řeknu. Věkové  kategorie, které sledují seriály, jsou nevyzpytatelné...
Jana Podskalská





Budu se učit "pařit "!

Napsal Týdeník Televize 23/2005.

Budu se učit "pařit"!

Na schůzku přišla jak do hodiny houslí. Skvěle připravená, vlastní fotky s sebou, takticky usazená k poslednímu stolku kavárny a zády k hostům. Aby příliš neupoutávala pozornost...

Žena dvou tváří: "Praha je krásná, ale maloměsto potřebuju k životu!"
parit1

Společné hraní je velká radost

Napsal Časopis VLASTA 18/2006.

Společné hraní je velká radost


Jak to přesně myslíte? 

ZDEŇKA: Nejlepší vysvětlení bude příklad.  Tomáš mě nechal, ať vám  zavolám a domluvím, kdy  má přijet do ateliéru na  focení a rozhovor. Dů-věřuje mi, že to všechno  vyřídím tak, jak on chce.  A toho já si cením. Když  spolu hrajeme nebo  moderujeme, chováme se  k sobě jako dva chlapi,  kámoši, kteří si můžou říct všechno na rovinu.  Ideální pracovní vztah.
TOMÁŠ: Souhlasím.  Jednou jsem udělal  výjimku, nevyplatilo se  to, a proto se od té doby  držím rčení, že co je v do-mě, není pro mě.
ZDEŇKA: Pro mě je  takový vztah velmi osvobozující. Někdy se může  stát, že vám pracovní  vztah přeroste i do soukromí. Mně se to nestává. I když počkejte... No jo, já  jsem se vlastně provdala  za svého žáka. (smích)
TOMÁŠ: Mně se to  jednou stalo a oženil jsem  se. Na druhou stranu jsem  zažil i divadelní práci, kdy  moji dva kolegové spolu  žili a během zkoušení hry se pohádali tak, že  se ta inscenace málem  nedodělala. Takže myslím,  že některé věci by se do  práce tahat neměly. Musí existovat určitá "společenská hygiena". To platí  nejen mezi kolegy, ale i partnery.
 
Zdeňko, než Tomáš  přišel, vyprávěla  jste o tom, jak jste  pěkně "dostala" svého  manžela.

ZDEŇKA: Ano, týkalo  se to mého těhotenství.  Měsíc jsem mu říkala, že se chystám s kamarádkou do Karlových  Varů na svoji historicky  první dámskou jízdu a že  budeme bydlet v rodině  její další dobré kamarádky. Ve skutečnosti jsme  ale jely do Františkových  Lázní, já se prostě spletla.  Když mi pak muž večer  zavolal, manžel kamarádky nahlas pronesl nějakou poznámku a můj muž jen  suše konstatoval: "Tak  nejenže jsi v úplně jiných lázních, než jsi tvrdila, ale  taky jsou tam s vámi chlapi."  Přijela jsem domů a druhý  den zjistila, že jsem v jiném  stavu. Můj muž dostal záchvat  smíchu: "No výborně, tak sis  ty Frantovy Lázně vážně užila."  Mimo jiné se tam léčí neplodnost. Myslím, že kdybych něco  takového vědomě připravovala,  nepovede se mi ho tak pěkně  nachytat. Můj muž mě ale zase  dostává v okamžicích, kdy  jdeme na ultrazvuk. Říkají mu  dokumentarista. Na všechno  se ptá, všechno chce vysvětlit.  Já jsem tam jaksi navíc, jen tak  s tím břichem. Má taky velký problém. Termín porodu, u kterého samozřejmě chce být, mu  koliduje s mistrovstvím světa  ve fotbale. Uklidnila jsem ho,  ať si řekne vhodné datum, my  se na něj s miminkem psychicky nastavíme a fotbalu se  přizpůsobíme.

Tomáši, o vás Zdeňka říkala,  že vás jen tak někdo nedostane. Naopak, vy nachytáváte druhé.

TOMÁŠ: Natáčení Rodinných pout probíhá mnohdy  poměrně hekticky. V jedné  scéně v druhé sérii jdeme vedle  sebe Tomáš Krejčíř, Saša Rašilov, Petr Vondráček a já těsně  po seskoku padákem. Když se točil celek, šli jsme v určitém  sledu vedle sebe, když se pak  dotáčely detaily, někdo navrhl,  ať se zpřeházíme. Testovali  jsme tak pozornost štábu. Nikdo si toho v tu chvíli nevšiml.

Nachytal jste někdy svou  ženu Lucii?

TOMÁŠ: Nesčetněkrát.  Mám mnohdy období, že ji  nachytávám i několikrát denně,  i když je to pořád těžší, protože  už mě přeci jenom trochu zná.

S postavami Ivanky a Richarda jste prožili  dva roky. Co vám na nich  vadilo?

ZDEŇKA: Ivana se někdy  chovala jako puberťačka a ne  jako třicetiletá ženská, která  čeká třetí dítě. S tím jsem se  občas obtížně sžívala.
TOMÁŠ: Mně na Richardovi  vadilo jisté samožerství a to, že  je tak příšerně fixovaný na své  auto, navíc porsche.
ZDEŇKA: Ale takoví ti  chlapi jsou.
TOMÁŠ: Možná že jsou, já  advokáty neznám. Vadilo mi, že  Richardovi chybí pokora.
ZDEŇKA: Já jich pár znám,  oni to, co ty nazýváš samožerstvím, berou jako naprostou  samozřejmost. Stejně jako ten  komfort. Tedy někteří.
 
Mrzí vás, že se nebude točit  třetí řada, nebo si říkáte, že  v nejlepším se má skončit?

TOMÁŠ: Od začátku mi  bylo jasné, že tenhle nekonečný seriál bude mít nějaký  konec a myslím si, že skončit  se má v nejlepším.
ZDEŇKA: Teď je nejlepší  čas dát si pauzu.

Přinesla vám Rodinná pouta  jinou práci, ke které byste  se dostávali třeba složitěji?

TOMÁŠ: Dostal jsem takhle  roli barmana Dušana v seriálu  Bazén. Ten už taky skončil.  Jinak to nepitvám. Dostanu roli  a neptám se proč.
ZDEŇKA: V mém případě  byla Rodinná pouta trochu  kontraproduktivní, co se týká  nabídek z jiných televizí. Jejich  produkce si myslely, že jsem  velmi vytížená, čemuž tak ale nebylo. Díky seriálu jsem  dostala příležitosti k moderování a reklamu na Dermacol. Honorář padl na základy  na izolace domu.

Takže jste vyřešila  svoje jedna plus jedna  ples plíseň.

ZDEŇKA: Ano, po  čtyřech letech jsme začali  stavět a na Velikonoce se  snad nastěhujeme. (Rozhovor vznikal ještě před  svátky - pozn. red.)

Sledujete navzájem  svou práci, záleží  vám na úsudku toho  druhého?
 
ZDEŇKA Když vidím,  že Tomáš něco moderuje, se zájmem se na to  podívám.
TOMÁŠ: To, za co mě  chválila nebo kritizovala,  si já myslím taky.

Konkrétně? 

ZDEŇKA: To nemůžeme. (Směje se.)
TOMÁŠ: Chválila mě  za moderování předávání  cen Elsa a kritizovala za  pořad Tok celebrity.
ZDEŇKA: Mně se Tomáš líbí nejvíc, když je  úsporný, s minimalistickým suchým humorem a když není teatrální.  Ale jakmile dostane do  těla rozmáchlá gesta,  najednou mám pocit, že  potřebuje spoustu slov  na koncentraci myšlenky, a to je škoda. Jinak  klobouk dolů, já bych to takhle nezvládala Jsem  ráda, že mu to můžu říct  bez toho, aby se na mě  naštval. Není nafrněnej.  Jako jeden z mála chlapů.  Rozhodně bych si to  netroufla říct každému ze  svých kolegů. Tomáš je v tomhle normální, není  ješitnej. I když tak nevypadáš (směje se Zdeňka).
TOMÁŠ: Herecká  pýcha, ješitnost a samolibost jsou cesta do pekel.  Jakákoli připomínka by  měla být pro rozumného  člověka požehnáním. Jinak se do sebe zahledíte,  a to je konečná.

Vy jste Zdeňce někdy  něco vytýkal?

TOMÁŠ: Ne. Nejsem  člověk, kterej by chodil  za kolegy a říkal jim, co  udělali dobře a co špatně.
ZDEŇKA: (se smíchem) Tys mi dal, víš, jak teď vypadám? Jako  kdybych si tě pokaždé  zavolala a řekla: Sedni si,  Tomáši, udělám rozbor  tvého moderováni. Tak na mně, prosím tě,  něco nejdi.
TOMÁŠ: Přece tě  nebudu kritizovat v rozhovoru.
ZDEŇKA: Bud tak  hodný, ano?.
TOMÁŠ: Ale já tě nemám za co kritizovat. 
ZDEŇKA: Nám se prostě spolu dobře hraje, je to pro mě radost a vždycky se na to těším.  Takže jestli se mi bude  stýskat po Rodinných  poutech, tak po natáčení  s Tomášem. Vzpomínám  si ale na jednu scénu, kdy  jsme nebyli naladění na  stejnou vlnu, kdy jsem na tebe byla vyloženě naštvaná. Točili jsme scénu,  kde říkám Tomášovi, že si  ho jako tatínka nechám. Záběr končí tím, že mi  Tomáš položí ruku na bři-cho. Celý ten moment byl  dojemný a krásný, štáb  byl dojatý, já byla dojatá,  ozvalo se stop a Tomáš  hned vzápětí začal řešit  nějaký telefonický hovor.  V tu chvíli jsem se dožadovala porozumění coby  kolegyně s nevyrovnanou  hormonální hladinou a žádala, ať mě nechá  alespoň chvíli dožít ten  něžný okamžik. Byl to  ostrý střih - rozněžnělý  Sýkora versus naprosto  pragmaticky odcházející  Tomáš Matonoha.
TOMÁŠ: Já jsem zkrát  ka musel vyřešit nějaký telefonát. Myslím, že to  bylo něco kvůli daním. 

Víte už teď o nějaké  práci, při které byste  se zase potkali?

TOMÁŠ: Ne. 
ZDEŇKA: Můj program je do září poměrně  jednoduchý - kojení a přebalování, takže jestli  Tomáš chce, můžou přijet  s Lucií na návštěvu. Pracovní záležitosti beru na  vědomí až na podzim. 

Mluvili jsme hodně o kritizování. Umíte  druhého, ale i sami  sebe pochválit? Kdy  jste to naposledy  udělali?

ZDEŇKA: Já sama  jedu na chválu, takže  když je sebemenší důvod,  chválím ostošest.
TOMÁŠ: Naposledy  jsem se pochválil, když se  mi podařilo uvařit dobrou  večeři. To dokážu objektivně zhodnotit.

Monika Seidlová  , Foto - Marie Votavová

Moje rodinné štěstí

Napsal Časopis Betynka 4/2006.

Zdeňka Žádníková:  Moje rodinné štěstí


Zdeňka (31) s Andrejkou (3,5) nás uvítaly v krásných šatech, které měly ten  den premiéru. Holky se navzájem pěkně nalíčily. Pak už mohlo nastat velké  focení, na které se malá parádnice už několik dní tolik těšila...

Zdeňka se vdávala v době,   kdy čekala Andrejku. Tvrdí, že kdyby nepotkala toho pravého, je určitě ještě  svobodná, singl a bez dětí. Ale  Radek je hodný táta. V červnu se  rodině Žádníkových narodí druhé miminko.

Ještě nedávno jste další dítě  neplánovala.
"Věřím, že dítě si svoje rodiče vybírá. Tak si nás naše další miminko vybralo. Nebylo to úplně  plánované, ale jsem moc ráda.  Nás třeba napadne, že miminko  ano, a najednou zjistíme, že už  jsem těhotná. Už máme vždycky  zaděláno. (smích) 
Můj muž se na  mě zřejmě podívá delším pohledem a je to."

Andrejko, chceš ségru, nebo  bráchu?
"Já chci ségru a taťka bráchu." 
Image
  
Andrejka byla s maminkou na  ultrazvuku a prý miminko i viděla.
"Máme skvělého primáře  Chmela a doktora Vlka," líčí  Zdeňka. "Andrejka se ho zeptala: ,Už jsi sezlal babičku?` "

Je průbéh druhého těhotenství stejný?
"Mám méně času si ho užívat  a zároveň se tolik nepozoruju, což  je výhoda."
Image

Byl to taky váš nápad. "Trochu jsem využila té její touhy po panence. A ještě jedna věc  funguje  stoprocentně - když sebou Andrejka řízla v obchodě na  zem a dupala, že něco chce, začala jsem se smát: ,Andrejko, ještě  támhleta paní tě neslyší, no přidej  a až dokončíš ten výstup, tak já  jsem u pokladny. ` A odešla jsem.  Zabralo to okamžitě. Četba odborné literatury se pro tentokrát  vyplatila. Doporučuji!"      Andrejka uspává svoji Anabelku, panenka pláče, dítě švitoří. Zdeňka ho úspěšně posílá uklidnit panenku do pokojíčku. Vysvětluje: "Tenhle způsob jsem taky našla v knížkách. Bohužel už nemám maminku, nemůžu se jí zeptat asi  tak na tisíc věcí. Tím pádem jsem  si nakoupila spoustu knížek. Ptala jsem se i mojí paní profesorky  na flétnu, která má dvě děti, jak to  zvládala. A ona říkala, že nejdůležitější je být ve výchově důsledný. Na Andreu to funguje.  Když vzteklému dítěti rodiče povolí, je to strašná škoda. Když dětem nevymezíte hranice, tak jsou  vlastně zmatené, potřebují je." 

Image

"Ne, ne. Já to odděluju. A sna-žím se před zkoušením chodit  ráno cvičit, abych se nastarto-vala."
Jak to bylo po Andrejce?
 
Těhotenství vám sluší.
"Jo? Hele, Andrej," obrací se  Zdeňka na dcerku. "Teta mě pochválila. Uděláme jí čaj, jo? Dáme do něho takovou dobrůtku. Zavařené ovoce, co mi donesla kamarádka Dita."
    Čaj opravdu chutnal. V létě mají  s kamarádkou, která taky porodí,  domluvené, že mužům svěří kočárky a budou zavařovat. Žádníkovy však brzy čeká ještě jedna  důležitá životní etapa. Stěhování  do nového domu. Současné bydlení už nevyhovuje. V ložnici jsou například tři postele vedle sebe.  Dvě velké a malá pro Andrejku. 
{mospagebreak }
Spíte ve třech?
"Odmalička. Ráno je budíček!" 

Budete spát i ve čtyřech? 
"Ne, protože se nevyspím. And-rejka se hne a já jsem vzhůru.  Těším se, že v domečku bude  mít svůj pokojík."
Image

Co té ještě baví, Andrejko?  "Minidisko," odpovídá Andrejka. Zdeňka vyzvídá: "A kam chodíš  na minidisko? S tatínkem u moříčka, vid?""Bydlíme tam a dáváme si tam  pálečky," doplňuje Andrejka.  Zdeňka, která je zastánkyní  zdravé stravy, vysvětluje: "Byla jsem tři dny mimo, přijela  jsem a Andrejka říkala: ,Měli  jsme se báječně. Tatínek mi láno dělal pálečky a vajíčka, to, co  ty nemáš láda, a bylo to báječný. ` " (smích)Zdeňce mlsání s taťkou nevadí.  "V sobotu ráno, když jim udělám kakao, tak Andrejka budí  Radka: ,Tatínku, doblý láno,  vstávej, vstávej, maminka nám  udělala to výbolný kakao! ` A pak  mu dodá šeptem do ucha: ,A teď  si uvaříme ty pálečky. ` " (smích)  Andrejka ráda zpívá, lyžuje  a kouká s taťkou na sport. Drží  pěstičky, a když se nedaří a tatínek je smutný, přijde a pohladí  ho: "Tatínku, to je jenom spolt!"  "A to je pro mě rodinné štěstí,"  říká s úsměvem Zdeňka.
Image 
Betynka 4/2006

Žena s nálepkou "BIO"

Napsal Blesk pro ženy 1/2006 - Tereza Netolická.

Žena s nálepkou "BIO"

 

S manželem žijí spokojený a monogamní život, čímž prý jsou pro tisk nezajímaví. Nám ale naopak připadají velmi inspirativní.

Kdy se miminko narodí?

V červnu.

To bude pěkný hic...

Bude teplíčko a moc se na to těším. Andrejka se mi narodila na konci srpna, v listopadu už byla ve čtyři hodiny tma, a to byla depka. Já ráno ještě neměla vyčištěný zuby, na sobě noční košili a už zase byla tma. Když bylo konečně denní světlo, tak jsem se snažila spát. Byla to taková polární noc. Takže teď se těším, že to nejostřejší období, co se týká spánkových deficitů, budu mít v létě, kdy jsou dny nejdelší.

Už víte, jestli se vám narodí chlapeček, nebo holčička?

Ne, i když jsem musela jít na odběr plodové vody.
Ten se dělá v konkrétním týdnu těhotenství, takže jsem trochu zkomplikovala natáčení "Rodinných pout" i představení v divadle. Marta Issová za mě rychle přezkoušela Kateřinu Ivanovnu a v produkci vyčarovali náhradní termíny. Musím říct, že všichni se chovali ohromně! Potom jsem měla 10 dní volno, což se mi už dlouho nestalo. Čtvrtý den už jsem byla úplně běsná, protože můj muž mě nenechal ani zavázat si tkaničky. Film "Postřižiny" je proti tomu hadr - nesměla jsem vůbec nic! Toužila jsem alespoň vynést koš s odpadky.

 

Nemáte obavy, jak vaše prvorozená dcera sourozence přijme?

V pohodě, už to trénujeme. Při ní jsem studovala porod a vývojová stadia kojenců, teď je na pořadu dne sourozenecká rivalita. Z knížek už vím, že Andrejka musí dostat od miminka hodně dárků a návštěvy dostanou za úkol tu první pozornost věnovat právě jí. Ale neočekávám žádné drama. Kvůli nástupu do školky jsem četla kde co, ale ona? Byla tak nadšená z ostatních dětí, že se jí vůbec nechtělo domů.

Jak reaguje na vaše rostoucí bříško?

Nedávno mi řekla: "Teda mami, ty máš tlustý břicho jako Trautenberk." Upozornila jsem ji, že bude ještě větší a ona na to: "Ty jsi chudinka moje malinká!" Maže mi břicho olejíčkem. Ráno vždycky přijde, dá bříšku pusu a říká: "Ahoj, doblý ráno, miminko. My se těšíme, až se nám v létě vyklubeš."

Uvažovala jste o alternativním porodu?

Ne, to jsem si vyřešila, když jsem čekala Andrejku. Zvolila jsem Motol, kde se o mě stará stejný pan doktor Chmel. V mezičase povýšil na primáře, jsme v dobrých rukou. U nás ale rodí hlavně Žádník (...smích...). Já tam jdu jen jako doplněk. O mně beze mě, všechno emotivní prožívání je na manželovi. Musím ho pochválit, stará se o mě moc hezky.

 

 

{mospagebreak } 

Jíte víc?

Rozhodně.

Na co máte teď chuť?

Tak o tom se vůbec nebudeme bavit (...smích...)!  Můžu se utlouct po šlehačce, po tý pravý.

Nakoupila jste si těhotenské oblečení nebo jste to své posunula v pase výš či níž?

Manžel říká, že musí být krásný žít obklopený ženami, ale logicky by chtěl kluka. Koupila jsem si kalhoty, jinak všechno posunu. Třeba tuhle sukni jsem si dala nad břicho a je to.

Až budete ke konci těhotenství doma, začnete třeba s ručními pracemi?

 

Pravděpodobně budu zakládat zahradu, ale vy asi myslíte jehlice, pletení a tak... tak to ne. Vidle a rejč, to jo!

Budete své děťátko nosit v šátku uvázaném kolem těla?

Asi ne, můj muž s tím příliš nesouhlasí.
Ale už mám malou krosničku na záda, až mimčo povyroste.

Pořád cvičíte?

Mám normální těhotenský trénink. A cvičím gravidjógu, která je dobrá na záda. Jen jsem teď musela zvolnit, všechno mě rozbolelo. Hned, jak porodím, začnu postupně trénovat. Po prvním porodu jsem se cvičit bála, teď už vím, že zbytečně.

 

Kdy chodíte cvičit?

Ve všední dny ráno, večer tam totiž chodí hodně lidí.

Co plánujete v nejbližším období?

Stěhujeme se do nového domečku u Dobříše. Končíme s kočováním! Pevně doufám, že to bude naše poslední stěhování.

Letošní Velikonoce tedy budete trávit v novém. Co pro vás vlastně znamenají?

Je to příležitost všech mých mužských přátel beztrestně mě seřezat a ještě za to něco chtít. Připravím jim občerstvení a Andrejka ozdobí vajíčka - to znamená sebe a přilehlé okolí. Jako křesťanské svátky Velikonoce necítím, i když jsem křtěná, jsem bohužel pleva. Spíš věřím v člověka, v cíl, který si stanoví. A pak udělá maximum pro jeho splnění. To je také svým způsobem víra. Trochu mě mrzí, že to Andrejce nevysvětlím v tom správném pojmosloví, ale myslím, že teď by to asi ještě nepochopila.

 

Jakou technikou zdobíte vajíčka?

Přírodní, jako žena s nálepkou "bio" si nic jiného dovolit nemůžu (...smích...). Zjistila jsem, že když stojím ve frontě, tak mi lidé nenápadně kontrolují obsah košíku, jestli se držím toho, co hlásám. Každej má nějakou škatulku a já jsem v té "biostrava".

Jak taková kontrola probíhá?

Včera jsem byla nakupovat v obchoďáku. Můj muž mě poprosil, ať už mu koupím nějakou dobrou uzeninu, tak jsem stála ve frontě u těch strašnejch salámů a ti lidé na mě koukali tak divně, že jsem to nevydržela a odešla jsem. Manželovi jsem říkala, že s tím vnitřně nesouhlasím a při nakupování je to na mně vidět, tak ať si salám radši koupí sám.

Koledníkům také chystáte pochoutky z biopotravin?

Něco málo tam propašuju a nikdo si zatím nestěžoval. Ale rozhodně jim nenalívám alkohol, to nesnáším. Nepustím opilého koledníka přes práh. Nemám problém s dětmi, které neznám, ale měly by umět nějakou koledu nebo básničku. Mám schované svetříčky, které pletla moje maminka a nosila je Andrejka. Ne, že mě někdo řízne přes zadek a nastaví ruku.

Pečete beránka?

Ne. Dělám mňaminy z vajíček, to má můj muž rád.

 

Vraťme se k vašemu porodu. Jak se bude všechno řešit v "Rodinných poutech"?

Od srpna jen předstírám, že jsem těhotná, ale v říjnu jsem zjistila, že jsem doopravdy těhotná. Mám tedy slušný dvouměsíční náskok. V dubnu natočíme porod, který se bude vysílat v červnu, kdy budu mít ten svůj opravdový.
Možná se na něj budu dívat v televizi v porodnici.

A potom? Vy už tedy budete mít seriálové dítě, ale ve skutečnosti ještě ne...

Řeknu vám to takhle: Jessica Parker točila seriál "Sex ve městě" těhotná a nikdo to nepoznal. Natáčeli s ní polodetaily, polocelky a záběry obličeje. Takže to bude hodně podobné.

Kdy se chcete vrátit do divadla?

V repertoáru Divadla v Dejvicích jsem do června, tedy do porodu. V představení "Kouzelná flétna" máme jeden těhotenský kostým, který si s kolegyněmi střídáme. A vrátit se tam chci v září.

 

Kdo bude hlídat miminko?

Bude to stejné jako s Andrejkou, hlídat bude manžel. Není to tak hrozné, v šest večer odejdu z domova a vrátím se o půlnoci. Můj návrat do divadla bude záviset hlavně na tom, jestli miminko bude přijímat mléko i z láhve. Dcera s tím neměla problémy, to bylo v pohodě. Kdyby se ale miminku náhodou nechtělo, budeme to muset řešit jinak. Říká se tomu mateřská dovolená.

 

Autor: TEREZA NETOLICKÁ (13. 3. 2006)
Downloadhttp://bigtheme.net/joomla Joomla Templates